Arthur Schopenhauer

Arthur Schopenhauer

* 22. února 1788
† 21. září 1860

Arthur Schopenhauer byl významný německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie a ač zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mj. Friedricha Nietzscheho.
( Wikiquote )

  • Citáty - Životopis
  • Neexistuje natolik absurdní myšlenka, aby si ji lidé nepřivlastnili, podaří-li se je přesvědčit, že jde o všeobecně uznávanou pravdu.
    Lítost nevzniká nikdy z toho, že se změnila vůle (což je nemožné), nýbrž z toho, že se změnilo poznání.
    Každá odplata bezpráví tím, že způsobíme bolest, bez účelu pro budoucnost, je pomsta, a nemůže mít jiný účel než utěšit se pohledem na cizí utrpení,
    Neustálé snahy odehnat utrpení nedělají nic víc, než že mění jeho tvar.
    Čas je pouze rozdělený a rozkouskovaný náhled, který má od individuální bytnosti od idejí, jež jsou mimo čas, věčné.
    Jako jsme do života lákání zcela iluzorním pudem k slasti, tak jsme v něm potom pevně drženi právě tak iluzorním strachem ze smrti.
    Každé dítě je do jisté míry géniem a každý génius je do jisté míry dítětem.
    Kdybychom mohli vidět do tajné dílny básníků, tak bychom desetkrát častěji shledali, že se hledá myšlenka k rýmu než rým k myšlence.
    V sochařství je hlavní věcí krása a grácie, v malířství má však převahu výraz, vášeň, charakter; právě tolik tedy musí upustit od požadavku krásy.
    V praktickému životu je génius nevhodný a nepoužitelný, proto také většinou nešťastný.
    Logika, dialektika a rétorika patří k sobě, neboť vytvářejí celek techniky rozumu.
    Veškerá přírodní věda nedělá v podstatě nic víc než co botanika: totiž dává dohromady stejnorodé a klasifikuje je.
    Mnozí hlupáci, z téhož důvodu jako mnozí hrbáči, se stávají zlými, totiž z hořkosti a ponížení, které utrpěli od přírody.
    Každý si vybírá, hnán nějakou skrytou silou, ve svém nejbližším okolí nejraději někoho, jehož rozumu je trochu nadřazen: neboť jen u něj se cítí příjemně.
    Celé naše vědomí se svým vnitřním a vnějším vnímáním má vždy formu času.
    Jedině vůle je trvalá a neměnná ve vědomí.
    V prostoru a následně i mimo nás jsou věci, jen pokud si je představujeme.
    Jak málo je možné, aby se těleso octlo v pohybu bez příčiny, tak stejně málo možné je, aby myšlenka vstoupila do vědomí bez podnětu.
    Filosofie není, jak ji definuje Kant, vědou z pojmů, nýbrž v pojmech.
    U monoteistických národů se stal ateismus či bezbožnost synonymem absence vší morality.
    1 2 3 4 5 6 »