Držitelé Nobelovy ceny 2021-2030

Rok	Jméno	Udělena
2021	Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann	za modely zemského klimatu, které vyčísluje variabilitu a spolehlivost predikcí globálního oteplování
	Giorgio Parisi	za objev působení chaosu a fluktuace od atomárního až po plenetární měřítko

Držitelé Nobelovy ceny 2011-2020

Rok	Jméno	Udělena
2020	Roger Penrose	za objev, že černé díry předpovídají obecnou teorii relativity
	Reinhard Genzel a Andrea Ghezová	za objev supermasivního objektu v jádře galaxie
2019	James Peebles	za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii
	Michel Mayor, Didier Queloz	za objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu
2018	Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová	za převratné objevy v oboru laserové fyziky
2017	Kip Thorne, Rainer Weiss, Barry C. Barish	za pozorování gravitačních vln a přínos pro detektor těchto vln
2016	David J. Thouless, F. Duncan M. Haldane a J. Michael Kosterlitz	za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů
2015	Takaaki Kadžita a Arthur B. McDonald	za objev oscilace neutrin, který dokazuje, že neutrina mají hmotnost
2014	Isamu Akasaki, Hiroši Amano, a Šúdži Nakamura	za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje
2013	Peter Higgs a François Englert	za předpověď existence tzv. Higgsova bosonu
2012	Serge Haroche a David J. Wineland	za průlomové experimentální metody umožňující měření jednotlivých kvantových systémů a manipulaci s nimi
2011	Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess	za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov

Držitelé Nobelovy ceny 2001-2010

Rok	Jméno	Udělena
2010	Andre Geim a Konstantin Novoselov	za objev grafenu
2009	Charles Kao	za průlom v oblasti přenosu světla v optických vláknech
	Willard Boyle a George E. Smith	za vynález CCD
2008	Jóičiró Nambu	za objev mechanismu spontánního narušení symetrie v subatomové fyzice
	Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa	za objev původu narušené symetrie a předpověď existence nejméně tří rodin kvarků
2007	Albert Fert a Peter Grünberg	za objev obří magnetorezistence (GMR)
2006	John C. Mather a George F. Smoot	za objev toho, že reliktní záření pocházející z vesmíru má podobu záření absolutně černého tělesa, a zjištění anizotropie v tomto záření (viz též COBE)
2005	Roy Glauber, John Hall a Theodor Hänsch	za různé objevy v oblasti optiky (za příspěvek k rozvoji laserové spektroskopie–Hall, Hänsch resp. kvantové teorie optické koherence – Glauber)
2004	David Jonathan Gross, H. David Politzer a Frank Wilczek	za objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce
2003	Alexej Alexejevič Abrikosov, Vitalij Lazarevič Ginzburg a Sir Anthony James Leggett	za průkopnické příspěvky k teorii supravodičů a supratekutin
2002	Raymond Davis Jr. a Masatoši Košiba	za průkopnické příspěvky k astrofyzice, zejména detekci kosmických neutrin
2002	Riccardo Giacconi	za průkopnické příspěvky astrofyzice, které vedly k objevu kosmických zdrojů rentgenového záření
2001	Eric Allin Cornell, Wolfgang Ketterle a Carl Edwin Wieman	za dosažení Bose-Einsteinova kondenzátu na zředěných parách alkalických atomů a principiální výzkum vlastností tohoto kondenzátu

Držitelé Nobelovy ceny 1991-2000

Rok	Jméno	Udělena
2000	Žores Ivanovič Alfjorov	za zásadní práci v oboru informační a telekomunikační technologie
	Herbert Kroemer	za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice
	Jack St. Clair Kilby	za jeho podíl na vynálezu integrovaného obvodu
1999	Gerardus 't Hooft a Martinus J. G. Veltman	za objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí
1998	Robert B. Laughlin, Horst Ludwig Störmer a Cchuej Čchi	za objev nového druhu kvantové kapaliny s neceločíselnými excitacemi (viz Kvantový Hallův jev)
1997	Steven Chu, Claude Cohen-Tannoudji a William Daniel Phillips	za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla
1996	David Morris Lee, Douglas Dean Osheroff a Robert Coleman Richardson	za objev supratekutosti v héliu 3
1995	Martin Lewis Perl, Frederick Reines	za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice: Perl za objev leptonu tau, Reines za detekci neutrina
1994	Bertram Neville Brockhouse, Clifford Glenwood Shull	za příspěvky k rozvoji studia kondenzovaných stavů hmoty pomocí spektroskopie neutronů: Brockhouse za rozvoj neutronové spektroskopie, Shull za rozvoj techniky difrakce neutronů
1993	Russell Alan Hulse a Joseph Hooton Taylor Jr.	za objev nového typu pulsaru, který otevřel nové možnosti pro studium gravitace
1992	Georges Charpak	za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory
1991	Pierre-Gilles de Gennes	za objev, že metody vyvinuté pro studium jevů v jednoduchých uspořádaných systémech lze zobecnit na složitější formy hmoty, zejména tekuté krystaly a polymery

Držitelé Nobelovy ceny 1981-1990

Rok	Jméno	Udělena
1990	Jerome Isaac Friedman, Henry Way Kendall a Richard Edward Taylor	za průkopnický výzkum týkající se hlubokých nepružných rozptylů elektronů na protonech a vázaných neutronech, které měly zásadní význam pro vývoj kvarkového modelu částicové fyziky
1989	Hans Georg Dehmelt a Wolfgang Paul	za vývoj metody iontové pasti
	Norman Foster Ramsey	za vynález metody separovaných oscilujících polí a její použití ve vodíkových maserech a jiných atomových hodinách
1988	Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger	za metodu neutrinového svazku a demonstraci existence leptonových dubletů objevem mionového neutrina
1987	Johannes Georg Bednorz a Karl Alexander Müller	za průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech
1986	Gerd Binnig a Heinrich Rohrer	za návrh řádkovacího tunelového mikroskopu
	Ernst Ruska	za zásadní práci v elektronové optice a za návrh prvního elektronového mikroskopu
1985	Klaus von Klitzing	za objev kvantového Hallova jevu
1984	Carlo Rubbia a Simon van der Meer	za rozhodující příspěvky k rozsáhlému projektu vedoucímu k objevu intermediálních částic Částice W a Částice Z, zprostředkovatelů slabé interakce
1983	Subrahmanyan Chandrasekhar	za teoretický výzkum fyzikálních procesů důležitých pro strukturu a vývoj hvězd
1983	William Alfred Fowler	za teoretický a experimentální výzkum jaderných reakcí důležitých pro vývoj chemických prvků ve vesmíru
1982	Kenneth G. Wilson	za teorii kritických jevů v souvislosti s fázovými přechody
1981	Nicolaas Bloembergen a Arthur Leonard Schawlow	za příspěvky k rozvoji laserové spektroskopie
1981	Kai Manne Boerje Siegbahn	za příspěvek k rozvoji elektronové spektroskopie s vysokým rozlišením

Držitelé Nobelovy ceny 1971-1980

Rok	Jméno	Udělena
1980	James Watson Cronin a Val Logsdon Fitch	za objev narušení fundamentálních principů symetrie při rozpadu neutrálních K-mezonů
1979	Sheldon Lee Glashow, Abdus Salam a Steven Weinberg	za příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů
1978	Pjotr Leonidovič Kapica	za zásadní vynálezy a objevy v oblasti fyziky nízkých teplot
	Arno Allan Penzias a Robert Woodrow Wilson	za objev reliktního mikrovlnného záření
1977	Philip Warren Anderson, Sir Nevill Francis Mott a John Hasbrouck van Vleck	za zásadní teoretické výzkumy elektronové struktury magnetických a neuspořádaných systémů
1976	Burton Richter a Ting Čao-čung	za průkopnickou práci při objevu nového druhu těžké elementární částice
1975	Aage Niels Bohr, Ben Roy Mottelson a Leo James Rainwater	za objev vztahů mezi pohybem jádra a pohybem částic uvnitř jádra a rozvoj teorie struktury atomových jader na základě těchto vztahů
1974	Sir Martin Ryle a Antony Hewish	za průkopnický výzkum v oblasti rádiové astrofyziky: Ryle za pozorování a vynálezy, zejména techniku aperturové syntézy, Hewish za rozhodující úlohu při objevu pulsarů
1973	Leo Esaki a Ivar Giaever	za experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích
	Brian David Josephson	za teoretické předpovědi vlastností proudu vedeného skrz tunelovanou bariéru, zejména jevu známého jako Josephsonův jev
1972	John Bardeen, Leon Neil Cooper a John Robert Schrieffer	za jejich společnou teorii supravodivosti, obvykle nazývanou „BCS teorie“
1971	Dénes Gábor	za objev a rozvoj holografie

Držitelé Nobelovy ceny 1961-1970

Rok	Jméno	Udělena
1970	Hannes Olof Gösta Alfvén	za zásadní práci a objevy v oboru magnetohydrodynamiky, s plodným uplatněním v různých částech plazmové fyziky
1970	Louis Eugène Félix Néel	za zásadní práci a objevy týkající se antiferromagnetismu a ferrimagnetismu, které vedly k důležitým aplikacím ve fyzice pevné fáze
1969	Murray Gell-Mann	za příspěvky a objevy ohledně klasifikace elementárních částic a jejich interakcí
1968	Luis Walter Alvarez	za rozhodující příspěvky k fyzice elementárních částic, zejména objev velkého množství rezonančních stavů, umožněné jeho předchozím rozvojem technik vodíkové bublinkové komory a datové analýzy
1967	Hans Albrecht Bethe	za příspěvky k teorii jaderných reakcí, zejména objevy týkající se získávání energie ve hvězdách
1966	Alfred Kastler	za objev a rozvoj optických metod pro studium hertzovských rezonancí v atomech
1965	Šin'ičiró Tomonaga, Julian Schwinger a Richard P. Feynman	za zásadní práci na kvantové elektrodynamice s hlubokými důsledky pro fyziku elementárních částic
1964	Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov a Alexandr Prochorov	za zásadní výzkum v oboru kvantové elektroniky, který vedl ke konstrukci oscilátorů a zesilovačů založených na principu maserů a laserů
1963	Maria Göppert-Mayer a J. Hans D. Jensen	za jejich objevy týkající se orbitalů v atomových jádrech
	Eugene Paul Wigner	za příspěvky k teorii atomového jádra a elementárních částic, zejména objev a aplikaci fundamentálních principů symetrie
1962	Lev Davidovič Landau	za průkopnický výzkum kondenzovaných stavů hmoty, zejména tekutého hélia
1961	Robert Hofstadter	za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů
1961	Rudolf Ludwig Mössbauer	za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu

Držitelé Nobelovy ceny 1951-1960

Rok	Jméno	Udělena
1960	Donald Arthur Glaser	za vynález bublinkové komory
1959	Emilio Gino Segrè a Owen Chamberlain	za jejich objev antiprotonu
1958	Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank a Igor Jevgeněvič Tamm	za objev a interpretaci Čerenkovova-Vavilova jevu
1957	Jang Čen-ning a Li Čeng-tao	za průlomový výzkum zákonů parity, který vedl k důležitým objevům týkajících se elementárních částic
1956	William Bradford Shockley, John Bardeen a Walter Houser Brattain	za výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu
1955	Willis Eugene Lamb	za objevy týkající se jemné struktury vodíkového spektra
	Polykarp Kusch	za přesné určení magnetického momentu elektronu
1954	Max Born	za zásadní výzkum v kvantové mechanice, zejména za statistickou interpretaci vlnové funkce
1954	Walther Bothe	za vynález koincidenční metody a s ní vytvořené objevy
1953	Frits Zernike	za objev fázově kontrastní metody, zejména za vynález fázově kontrastního mikroskopu
1952	Felix Bloch a Edward Mills Purcell	za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy
1951	Sir John Douglas Cockcroft a Ernest Thomas Sinton Walton	za průkopnický výzkum transmutace atomových jader pomocí uměle urychlených atomových částic

Držitelé Nobelovy ceny 1941-1950

Rok	Jméno	Udělena
1950	Cecil Frank Powell	za vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů
1949	Hideki Jukawa	za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil
1948	Patrick Maynard Stuart Blackett	za rozvoj Wilsonovy metody mlžné komory a s tím spojené objevy v oblasti jaderné fyziky a kosmického záření
1947	Sir Edward Victor Appleton	za výzkum fyziky vyšších vrstev atmosféry, zejména za objev tzv. Appletonovy vrstvy
1946	Percy Williams Bridgman	za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
1945	Wolfgang Pauli	za objev Pauliho vylučovacího principu
1944	Isidor Isaac Rabi	za jeho rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader
1943	Otto Stern	za příspěvek k vývoji metody molekulárních paprsků a objev magnetického momentu proton
1942	(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1941

Držitelé Nobelovy ceny 1931-1940

Rok	Jméno	Udělena
1940	(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1939	Ernest Orlando Lawrence	za vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků
1938	Enrico Fermi	za potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených neutronovým ozařováním a s tím spojený objev jaderných reakcí způsobených pomalými neutrony
1937	Clinton Joseph Davisson a George Paget Thomson	za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech
1936	Carl David Anderson	za objev pozitronu
	Victor Franz Hess	za objev kosmického záření
1935	Sir James Chadwick	za objev neutronu
1934	(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1933	Erwin Schrödinger a Paul Dirac	za objev nových forem atomové teorie
1932	Werner Heisenberg	za vytvoření kvantové mechaniky, jejíž aplikace vedla kromě jiného k objevu alotropických forem vodíku
1931	(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)

Držitelé Nobelovy ceny 1921-1930

Rok	Jméno	Udělena
1930	Sir Chandrasekhara Venkata Raman	za výzkum světelného rozptylu a objev po něm pojmenovaného jevu
1929	Louis de Broglie	za objev vlnové povahy elektronů
1928	Owen Willans Richardson	za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona
1927	Charles Thomson Rees Wilson	za objev metody zobrazování trajektorií elektricky nabitých částic pomocí kondenzace vlhkosti
1927	Arthur Holly Compton	za objev po něm pojmenovaného jevu
1926	Jean Baptiste Perrin	za výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy
1925	James Franck a Gustav Ludwig Hertz	za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem
1924	Karl Manne Georg Siegbahn	za výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie
1923	Robert Andrews Millikan	za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu
1922	Niels Bohr	za výzkum struktury atomů a jimi vydávaného záření
1921	Albert Einstein	za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu

Držitelé Nobelovy ceny 1911-1920

Rok	Jméno	Udělena
1920	Charles Edouard Guillaume	za objev anomálií v niklové oceli, což přispělo k rozvoji přesných měření
1919	Johannes Stark	za objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar
1918	Max Planck	za objev energetických kvant
1917	Charles Glover Barkla	za objev charakteristického rentgenového záření prvků
1916	(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1915	Sir William Henry Bragg a William Lawrence Bragg	za výzkum týkající se analýzy krystalových struktur pomocí rentgenových paprsků
1914	Max von Laue	za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech
1913	Heike Kamerlingh Onnes	za výzkum vlastností hmoty za nízkých teplot, což vedlo, kromě jiného, k výrobě tekutého hélia
1912	Nils Gustaf Dalén	za objev automatických regulátorů používaných v plynových akumulátorech pro osvětlení majáků a bójek
1911	Wilhelm Wien	za objevy zákonů vyzařování tepla

Držitelé Nobelovy ceny 1901-1910

Rok	Jméno	Udělena
1910	Johannes Diderik van der Waals	za práci na stavové rovnici plynů a tekutin
1909	Guglielmo Marconi a Karl Ferdinand Braun	za jejich příspěvky k rozvoji bezdrátové telegrafie
1908	Gabriel Lippmann	za metodu fotografické reprodukce barev pomocí interference
1907	Albert Abraham Michelson	za jeho přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich
1906	Sir Joseph John Thomson	za výzkum vodivosti plynů
1905	Philipp Lenard	za výzkum katodových paprsků
1904	Lord Rayleigh (John William Strutt)	za výzkum hustot nejdůležitějších plynů a s tím související objev argonu
1903	Pierre a Marie Curie	za výzkum záření objeveného prof. Henri Becquerelem
	Antoine Henri Becquerel	za objev spontánní radioaktivity
1902	Hendrik Antoon Lorentz a Pieter Zeeman	za výzkum vlivu magnetismu na záření
1901	Wilhelm Conrad Röntgen	za objev záření následně pojmenovaného jeho jménem