Náš Pán zaujímal vždy poslední místo. Čiňme tak i my! Přišel, aby lidem hlásal milosrdnou lásku, předešel je svým požehnáním. Tak i my musíme svého bližního předcházet dobrotou svého srdce a nikdy nemluvit naprázdno, ale zdvořile a s láskou.
Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mě před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. Zbav mě velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých. Nauč mě, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale abych přitom nevrtal a neporučníkoval…
Musíme mít dobré, dobrotivé a něžné srdce vůči svému bližnímu, obzvláště když nás obtěžuje nebo znechucuje. V tom případě nenalézáme v něm žádný důvod k lásce a milujeme ho pouze z ohledu na našeho Spasitele, a to činí naši lásku tím vznešenější a důstojnější, čím méně závisí na pomíjejícných důvodech.