Mnozí žijí v pokoji, není v nich žádný rozpor, protože všechno dali Bohu. Jiní žijí v nepokoji. Boha sice chtějí milovat, ale nechtějí se vzdát náklonnosti k věcem pozemským.
Při myšlence na budoucí zápasy nás často přepadají ochromující obavy. I přes to důvěřujme Bohu, on nám dá odvahu v pravý čas. Kdybychom se už dopředu cítili silní, mohli bychom zpychnout. Stačí, pokud si upřímně přejeme statečně bojovat a pevně důvěřujeme, že nám Bůh pomůže, jakmile budeme potřebovat Jeho pomoc.
Ó Maria, kdybys byla jen Matkou, věděl bych sice, že mi chceš pomoci, ale nevěděl bych, zda mi můžeš pomoci. Kdybys byla jen Královnou, věděl bych, že mi můžeš pomoci, ale nevěděl bych, zda mi pomoci chceš. A protože jsi Matkou a Královnou, vím, že mi můžeš a také chceš pomáhat.
Dívej se na nebe a nevzdávej se jen kvůli zemi! Dívej se na peklo a nevrhej se do něj pro několik okamžiků! Dívej se na Krista a nezapírej Ho kvůli světu! A když ti bude usilování o zbožný život připadat těžké, zazpívej si se svatým Františkem: „Pohledem k nebeské vlasti ze strasti si dělám slasti.“
Když nás satan nemůže přivést ke zlému přímo, postará se o to, abychom se zavalili množstvím práce. Tak se stále více přetěžujeme, až jsme prací úplně zavaleni.