Nobelova cena za fyziku

Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.


Držitelé Nobelovy ceny 2011-2017

Rok Jméno Udělena
2017 Udílení proběhne v prosinci
2016 David J. Thouless, F. Duncan M. Haldane a J. Michael Kosterlitz za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů
2015 Takaaki Kadžita a Arthur B. McDonald za objev oscilace neutrin, který dokazuje, že neutrina mají hmotnost
2014 Isamu Akasaki, Hiroši Amano, a Šúdži Nakamura za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje
2013 Peter Higgs a François Englert za předpověď existence tzv. Higgsova bosonu
2012 Serge Haroche a David J. Wineland za průlomové experimentální metody umožňující měření jednotlivých kvantových systémů a manipulaci s nimi
2011 Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov

Držitelé Nobelovy ceny 2001-2010

Rok Jméno Udělena
2010 Andre Geim a Konstantin Novoselov za objev grafenu
2009 Charles Kao za průlom v oblasti přenosu světla v optických vláknech
Willard Boyle a George E. Smith za vynález CCD
2008 Jóičiró Nambu za objev mechanismu spontánního narušení symetrie v subatomové fyzice
Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa za objev původu narušené symetrie a předpověď existence nejméně tří rodin kvarků
2007 Albert Fert a Peter Grünberg za objev obří magnetorezistence (GMR)
2006 John C. Mather a George F. Smoot za objev toho, že reliktní záření pocházející z vesmíru má podobu záření absolutně černého tělesa, a zjištění anizotropie v tomto záření (viz též COBE)
2005 Roy Glauber, John Hall a Theodor Hänsch za různé objevy v oblasti optiky (za příspěvek k rozvoji laserové spektroskopie–Hall, Hänsch resp. kvantové teorie optické koherence – Glauber)
2004 David Jonathan Gross, H. David Politzer a Frank Wilczek za objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce
2003 Alexej Alexejevič Abrikosov, Vitalij Lazarevič Ginzburg a Sir Anthony James Leggett za průkopnické příspěvky k teorii supravodičů a supratekutin
2002 Raymond Davis Jr. a Masatoši Košiba za průkopnické příspěvky k astrofyzice, zejména detekci kosmických neutrin
2002 Riccardo Giacconi za průkopnické příspěvky astrofyzice, které vedly k objevu kosmických zdrojů rentgenového záření
2001 Eric Allin Cornell, Wolfgang Ketterle a Carl Edwin Wieman za dosažení Bose-Einsteinova kondenzátu na zředěných parách alkalických atomů a principiální výzkum vlastností tohoto kondenzátu

Držitelé Nobelovy ceny 1991-2000

Rok Jméno Udělena
2000 Žores Ivanovič Alfjorov za zásadní práci v oboru informační a telekomunikační technologie
Herbert Kroemer za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice
Jack St. Clair Kilby za jeho podíl na vynálezu integrovaného obvodu
1999 Gerardus 't Hooft a Martinus J. G. Veltman za objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí
1998 Robert B. Laughlin, Horst Ludwig Störmer a Cchuej Čchi za objev nového druhu kvantové kapaliny s neceločíselnými excitacemi (viz Kvantový Hallův jev)
1997 Steven Chu, Claude Cohen-Tannoudji a William Daniel Phillips za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla
1996 David Morris Lee, Douglas Dean Osheroff a Robert Coleman Richardson za objev supratekutosti v héliu 3
1995 Martin Lewis Perl, Frederick Reines za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice: Perl za objev leptonu tau, Reines za detekci neutrina
1994 Bertram Neville Brockhouse, Clifford Glenwood Shull za příspěvky k rozvoji studia kondenzovaných stavů hmoty pomocí spektroskopie neutronů: Brockhouse za rozvoj neutronové spektroskopie, Shull za rozvoj techniky difrakce neutronů
1993 Russell Alan Hulse a Joseph Hooton Taylor Jr. za objev nového typu pulsaru, který otevřel nové možnosti pro studium gravitace
1992 Georges Charpak za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory
1991 Pierre-Gilles de Gennes za objev, že metody vyvinuté pro studium jevů v jednoduchých uspořádaných systémech lze zobecnit na složitější formy hmoty, zejména tekuté krystaly a polymery

Držitelé Nobelovy ceny 1981-1990

Rok Jméno Udělena
1990 Jerome Isaac Friedman, Henry Way Kendall a Richard Edward Taylor za průkopnický výzkum týkající se hlubokých nepružných rozptylů elektronů na protonech a vázaných neutronech, které měly zásadní význam pro vývoj kvarkového modelu částicové fyziky
1989 Hans Georg Dehmelt a Wolfgang Paul za vývoj metody iontové pasti
Norman Foster Ramsey za vynález metody separovaných oscilujících polí a její použití ve vodíkových maserech a jiných atomových hodinách
1988 Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger za metodu neutrinového svazku a demonstraci existence leptonových dubletů objevem mionového neutrina
1987 Johannes Georg Bednorz a Karl Alexander Müller za průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech
1986 Gerd Binnig a Heinrich Rohrer za návrh řádkovacího tunelového mikroskopu
Ernst Ruska za zásadní práci v elektronové optice a za návrh prvního elektronového mikroskopu
1985 Klaus von Klitzing za objev kvantového Hallova jevu
1984 Carlo Rubbia a Simon van der Meer za rozhodující příspěvky k rozsáhlému projektu vedoucímu k objevu intermediálních částic Částice W a Částice Z, zprostředkovatelů slabé interakce
1983 Subrahmanyan Chandrasekhar za teoretický výzkum fyzikálních procesů důležitých pro strukturu a vývoj hvězd
1983 William Alfred Fowler za teoretický a experimentální výzkum jaderných reakcí důležitých pro vývoj chemických prvků ve vesmíru
1982 Kenneth G. Wilson za teorii kritických jevů v souvislosti s fázovými přechody
1981 Nicolaas Bloembergen a Arthur Leonard Schawlow za příspěvky k rozvoji laserové spektroskopie
1981 Kai Manne Boerje Siegbahn za příspěvek k rozvoji elektronové spektroskopie s vysokým rozlišením

Držitelé Nobelovy ceny 1971-1980

Rok Jméno Udělena
1980 James Watson Cronin a Val Logsdon Fitch za objev narušení fundamentálních principů symetrie při rozpadu neutrálních K-mezonů
1979 Sheldon Lee Glashow, Abdus Salam a Steven Weinberg za příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů
1978 Pjotr Leonidovič Kapica za zásadní vynálezy a objevy v oblasti fyziky nízkých teplot
Arno Allan Penzias a Robert Woodrow Wilson za objev reliktního mikrovlnného záření
1977 Philip Warren Anderson, Sir Nevill Francis Mott a John Hasbrouck van Vleck za zásadní teoretické výzkumy elektronové struktury magnetických a neuspořádaných systémů
1976 Burton Richter a Ting Čao-čung za průkopnickou práci při objevu nového druhu těžké elementární částice
1975 Aage Niels Bohr, Ben Roy Mottelson a Leo James Rainwater za objev vztahů mezi pohybem jádra a pohybem částic uvnitř jádra a rozvoj teorie struktury atomových jader na základě těchto vztahů
1974 Sir Martin Ryle a Antony Hewish za průkopnický výzkum v oblasti rádiové astrofyziky: Ryle za pozorování a vynálezy, zejména techniku aperturové syntézy, Hewish za rozhodující úlohu při objevu pulsarů
1973 Leo Esaki a Ivar Giaever za experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích
Brian David Josephson za teoretické předpovědi vlastností proudu vedeného skrz tunelovanou bariéru, zejména jevu známého jako Josephsonův jev
1972 John Bardeen, Leon Neil Cooper a John Robert Schrieffer za jejich společnou teorii supravodivosti, obvykle nazývanou „BCS teorie
1971 Dénes Gábor za objev a rozvoj holografie

Držitelé Nobelovy ceny 1961-1970

Rok Jméno Udělena
1970 Hannes Olof Gösta Alfvén za zásadní práci a objevy v oboru magnetohydrodynamiky, s plodným uplatněním v různých částech plazmové fyziky
1970 Louis Eugène Félix Néel za zásadní práci a objevy týkající se antiferromagnetismu a ferrimagnetismu, které vedly k důležitým aplikacím ve fyzice pevné fáze
1969 Murray Gell-Mann za příspěvky a objevy ohledně klasifikace elementárních částic a jejich interakcí
1968 Luis Walter Alvarez za rozhodující příspěvky k fyzice elementárních částic, zejména objev velkého množství rezonančních stavů, umožněné jeho předchozím rozvojem technik vodíkové bublinkové komory a datové analýzy
1967 Hans Albrecht Bethe za příspěvky k teorii jaderných reakcí, zejména objevy týkající se získávání energie ve hvězdách
1966 Alfred Kastler za objev a rozvoj optických metod pro studium hertzovských rezonancí v atomech
1965 Šin'ičiró Tomonaga, Julian Schwinger a Richard P. Feynman za zásadní práci na kvantové elektrodynamice s hlubokými důsledky pro fyziku elementárních částic
1964 Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov a Alexandr Prochorov za zásadní výzkum v oboru kvantové elektroniky, který vedl ke konstrukci oscilátorů a zesilovačů založených na principu maserů a laserů
1963 Maria Göppert-Mayer a J. Hans D. Jensen za jejich objevy týkající se orbitalů v atomových jádrech
Eugene Paul Wigner za příspěvky k teorii atomového jádra a elementárních částic, zejména objev a aplikaci fundamentálních principů symetrie
1962 Lev Davidovič Landau za průkopnický výzkum kondenzovaných stavů hmoty, zejména tekutého hélia
1961 Robert Hofstadter za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů
1961 Rudolf Ludwig Mössbauer za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu

Držitelé Nobelovy ceny 1951-1960

Rok Jméno Udělena
1960 Donald Arthur Glaser za vynález bublinkové komory
1959 Emilio Gino Segrè a Owen Chamberlain za jejich objev antiprotonu
1958 Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank a Igor Jevgeněvič Tamm za objev a interpretaci Čerenkovova-Vavilova jevu
1957 Jang Čen-ning a Li Čeng-tao za průlomový výzkum zákonů parity, který vedl k důležitým objevům týkajících se elementárních částic
1956 William Bradford Shockley, John Bardeen a Walter Houser Brattain za výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu
1955 Willis Eugene Lamb za objevy týkající se jemné struktury vodíkového spektra
Polykarp Kusch za přesné určení magnetického momentu elektronu
1954 Max Born za zásadní výzkum v kvantové mechanice, zejména za statistickou interpretaci vlnové funkce
1954 Walther Bothe za vynález koincidenční metody a s ní vytvořené objevy
1953 Frits Zernike za objev fázově kontrastní metody, zejména za vynález fázově kontrastního mikroskopu
1952 Felix Bloch a Edward Mills Purcell za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy
1951 Sir John Douglas Cockcroft a Ernest Thomas Sinton Walton za průkopnický výzkum transmutace atomových jader pomocí uměle urychlených atomových částic

Držitelé Nobelovy ceny 1941-1950

Rok Jméno Udělena
1950 Cecil Frank Powell za vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů
1949 Hideki Jukawa za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil
1948 Patrick Maynard Stuart Blackett za rozvoj Wilsonovy metody mlžné komory a s tím spojené objevy v oblasti jaderné fyziky a kosmického záření
1947 Sir Edward Victor Appleton za výzkum fyziky vyšších vrstev atmosféry, zejména za objev tzv. Appletonovy vrstvy
1946 Percy Williams Bridgman za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
1945 Wolfgang Pauli za objev Pauliho vylučovacího principu
1944 Isidor Isaac Rabi za jeho rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader
1943 Otto Stern za příspěvek k vývoji metody molekulárních paprsků a objev magnetického momentu proton
1942 (Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1941

Držitelé Nobelovy ceny 1931-1940

Rok Jméno Udělena
1940 (Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1939 Ernest Orlando Lawrence za vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků
1938 Enrico Fermi za potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených neutronovým ozařováním a s tím spojený objev jaderných reakcí způsobených pomalými neutrony
1937 Clinton Joseph Davisson a George Paget Thomson za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech
1936 Carl David Anderson za objev pozitronu
Victor Franz Hess za objev kosmického záření
1935 Sir James Chadwick za objev neutronu
1934 (Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1933 Erwin Schrödinger a Paul Dirac za objev nových forem atomové teorie
1932 Werner Heisenberg za vytvoření kvantové mechaniky, jejíž aplikace vedla kromě jiného k objevu alotropických forem vodíku
1931 (Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)

Držitelé Nobelovy ceny 1921-1930

Rok Jméno Udělena
1930 Sir Chandrasekhara Venkata Raman za výzkum světelného rozptylu a objev po něm pojmenovaného jevu
1929 Louis de Broglie za objev vlnové povahy elektronů
1928 Owen Willans Richardson za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona
1927 Charles Thomson Rees Wilson za objev metody zobrazování trajektorií elektricky nabitých částic pomocí kondenzace vlhkosti
1927 Arthur Holly Compton za objev po něm pojmenovaného jevu
1926 Jean Baptiste Perrin za výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy
1925 James Franck a Gustav Ludwig Hertz za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem
1924 Karl Manne Georg Siegbahn za výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie
1923 Robert Andrews Millikan za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu
1922 Niels Bohr za výzkum struktury atomů a jimi vydávaného záření
1921 Albert Einstein za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu

Držitelé Nobelovy ceny 1911-1920

Rok Jméno Udělena
1920 Charles Edouard Guillaume za objev anomálií v niklové oceli, což přispělo k rozvoji přesných měření
1919 Johannes Stark za objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar
1918 Max Planck za objev energetických kvant
1917 Charles Glover Barkla za objev charakteristického rentgenového záření prvků
1916 (Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
1915 Sir William Henry Bragg a William Lawrence Bragg za výzkum týkající se analýzy krystalových struktur pomocí rentgenových paprsků
1914 Max von Laue za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech
1913 Heike Kamerlingh Onnes za výzkum vlastností hmoty za nízkých teplot, což vedlo, kromě jiného, k výrobě tekutého hélia
1912 Nils Gustaf Dalén za objev automatických regulátorů používaných v plynových akumulátorech pro osvětlení majáků a bójek
1911 Wilhelm Wien za objevy zákonů vyzařování tepla

Držitelé Nobelovy ceny 1901-1910

Rok Jméno Udělena
1910 Johannes Diderik van der Waals za práci na stavové rovnici plynů a tekutin
1909 Guglielmo Marconi a Karl Ferdinand Braun za jejich příspěvky k rozvoji bezdrátové telegrafie
1908 Gabriel Lippmann za metodu fotografické reprodukce barev pomocí interference
1907 Albert Abraham Michelson za jeho přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich
1906 Sir Joseph John Thomson za výzkum vodivosti plynů
1905 Philipp Lenard za výzkum katodových paprsků
1904 Lord Rayleigh (John William Strutt) za výzkum hustot nejdůležitějších plynů a s tím související objev argonu
1903 Pierre a Marie Curie za výzkum záření objeveného prof. Henri Becquerelem
Antoine Henri Becquerel za objev spontánní radioaktivity
1902 Hendrik Antoon Lorentz a Pieter Zeeman za výzkum vlivu magnetismu na záření
1901 Wilhelm Conrad Röntgen za objev záření následně pojmenovaného jeho jménem

nobelprize.org