Jan Zlatoústý

Není-liž to něco velikého a podivného, že naše tělo na výsosti trůní, a že andělé a archandělé se jemu klaní?

Za vše, čeho jsi nám udělil, Kriste, ničeho nežádáš od nás, než abychom hleděli své spásy, Sám však této udílíš a přijímajícím ji díky vzdáváš.

Přistoupíš-li k Bohu s takovou vroucností a touhou duše a řekneš-li: Neustoupím, dokud nedostanu - zajisté vše obdržíš, oč prosíš, žádáš-li jen o věci, jež na Boha dáti sluší, Jehož prosíš, a které přijati tobě prospěšno, jenž prosíš.

Kdo se pokrmů zdržují a zlé věci činí, následují zlých duchů, kteří žádného jídla nepožívají, a přece vždy plni zloby jsou.

Za vše, čeho jsi nám udělil, Kriste, ničeho nežádáš od nás, než abychom hleděli své spásy, Sám však této udílíš a přijímajícím ji díky vzdáváš.

Přistoupíš-li k Bohu s takovou vroucností a touhou duše a řekneš-li: Neustoupím, dokud nedostanu - zajisté vše obdržíš, oč prosíš, žádáš-li jen o věci, jež na Boha dáti sluší, Jehož prosíš, a které přijati tobě prospěšno, jenž prosíš.

Kdo se pokrmů zdržují a zlé věci činí, následují zlých duchů, kteří žádného jídla nepožívají, a přece vždy plni zloby jsou.

Přátelství je velká věc; jeho velikost nelze vyjádřit slovy, je možné ji poznat jen zkušeností.

Člověk je sobě nejhorším rádcem.

Opravdové štěstí spočívá v tom, co darujeme.