rok 1942

Nic mně nemůže zabránit, abych z Čech a Moravy vysídlil několik milionů Čechů. Jsem pevně rozhodnut již nikdy nevydat Čechy a Moravu. A německý národ neustoupí.

Já znám Čechy. Kdyby býval rakouský stát proti nim vystoupil energičtěji, nemusel se rozpadnout. Chování Čechů vůči starému Rakousku odpovídalo přesně heslu "pasivní rezistence". Když se k někomu chováte velice uctivě, oplatí vám to ještě větší impertinencí. V jejich očích uctivé chování je znakem slabosti a stupidity. Jsem radši, když mne považují lidé za surovce než za idiota. Jsem přesvědčen, že se Češi budou jednou dívat na Háchu jako na jednu ze svých největších historických osobností! Hácha mi dnes posílá ty nejvřelejší gratulace. Já je neuveřejňuji, protože nechci vyvolat dojem, že potřebujeme podporu takového slabocha.

Daleko od našich hranic se tyčí ochranný násep, nerozborná hradba branné moci Říše; jsou to hrdinní vojáci Vůdcovi. Vzpomeňme v prvé řadě jich dnešního večera s vděčností.

Půjdu tak daleko jak jen to bude možné. Mám málo paliva a vody, ale v tomto ovzduší úspěchu vojáci nežádají pití a dokonce ani spánek. Chtějí pouze jít dál. Nyní dosáhnu El Alameinu, ale cíly jsou Alexandrie, Káhira, údolí Nilu... Pokud bude tanková armáda schopna projít úžinou u El Alameinu, čemuž věřím, 30. června budeme v Káhiře. Počkám tam na vás, tam si budeme moct promluvit ve větším pohodlí.