Citáty Lev Nikolajevič Tolstoj

Mnoho dějepisců tvrdí, že bitvu u Borodina Francouzi nevyhráli proto, že Napoleon měl rýmu, že kdyby ji nebyl měl, byly by prý jeho rozkazy před bitvou i za ní bývaly ještě geniálnější a Rusko by prý bývalo zahynulo a tvář světa by se byla změnila.

Šachy jsou postaveny, zítra začne hra, jak řekl Napoleon.

Štěstěna je bezostyšná děvka.

Léčit se nic nedá. Naše tělo je stroj na žití. Je k tomu uzpůsobeno, je to jeho přirozenost; nechte v něm život na pokoji, ať se brání sám; udělá víc, než budete-li mu v tom překážet, zahrnujíce tělo léky.

Naše tělo je jako dokonalé hodinky, které musí jít určitou dobu; hodinář je nemůže otevřít, musí je seřizovat jen tápavě, se zavázanýma očima. Naše tělo je stroj na žití, to je to celé.

Co je to válečné umění? Je to umění být v určitém okamžiku silnější než nepřítel. To je to celé.

V bitvě jde o nejdražší statek člověka o jeho vlastní život a někdy se zdá, že jedinou záchranou je útěk, jindy zase útok.

V bojovém zápalu se člověk snadno zmýlí.

O výsledku bitvy nerozhodují rozkazy vrchního velitele ani místo, na němž se vojska drží, ani množství děl a zabitých lidí, nýbrž ona nepostižná síla, jíž se říká duch vojska.

V nerozhodných případech zůstává vítězem, kdo je neústupnější.

Mluvit o tom, co by bývalo bylo, kdyby byl..., je totéž jako mluvit o tom, co by se bylo stalo, kdyby na podzim nastalo jaro.

Lidský rozum nedovede pochopit absolutní, nepřetržitý pohyb. Zákony jakéhokoli pohybu se člověku ujasní, teprve když začne zkoumat náhodně zvolené prvky tohoto pohybu. Avšak právě toto náhodné dělení nepřetržitého pohybu na nesouvislé prvky je zdrojem většiny lidských omylů.

Nový obor matematiky, který dovede zacházet s nekonečně malými hodnotami, dává nyní i ve složitějších případech odpovědi na otázky, jež se dříve zdály neřešitelnými.

Vývoj lidstva, který je výsledkem nesčíslného počtu lidských libovůlí, probíhá nepřetržitě.

Připuštění skutečnosti, že náhodné činy všech lidí se odrážejí v činech jedné historické osobnosti, je klamné.

Historický prvek bývá vždy náhodný.

Pro prvních patnáct let XIX. století v Evropě je příznačný neobyčejný pohyb milionů lidí. Lidé opouštějí své normální zaměstnání, snaží se dostat z jednoho konce Evropy na druhý, loupí, zabíjejí se navzájem, triumfují a upadají do zoufalství.

Revoluci i Napoleona zrodil souhrn náhodných lidských činů a jen souhrn těchto činů je udržoval při životě a nakonec zničil.

Pokaždé, když vidím jet vlak, slyším pískání, vidím, jak se otvírá ventil a jak se pohybují kola; to mi však nedává právo udělat závěr, že hvízdání a pohyb kol jsou příčinou pohybu lokomotivy.

Pouhé přání k útočení nestačí; musí k tomu být i možnost.