Citáty Lev Nikolajevič Tolstoj

Když se stane, že se voda vylije na suchou zem, mizí voda i suchá země; a právě tak, když se stalo, že hladové vojsko vešlo do bohatého prázdného města, přestalo existovat vojsko a přestalo existovat i bohaté město.

Bohatství i moc, i život, zkrátka všechno, co si lidé tak pracně budují a střeží, stojí-li to vše vůbec za něco, pak jen za požitek, s nímž je to možno odhodit.

Člověk, který nezná Paříž, je divoch.

Milovat drahého člověka je možno lidskou láskou; ale jen nepřítele je možno milovat láskou božskou.

Když člověk miluje lidskou láskou, může od lásky přejít k nenávisti; avšak božská láska se nemůže změnit. Nic, ani smrt, nic ji nemůže zničit. Je podstatou duše.

Člověk musí bejt lidskej. Všichni jsme smrtelní.

Na historických událostech se nejlépe projevuje zákaz ochutnávat ovoce ze stromu poznání. Pouze podvědomá činnost přináší ovoce a člověk, který hraje nějakou úlohu v historické události, nikdy nechápe její smysl.

Člověk trpí chvíli, ale žije celý život.

Na vůli boží je lidský rozum krátký.

Žena poradí, tchyně potěší, ale nade všechno je rodná matička.

Odříkaného chleba největší krajíc.

Ptáci nebeští nesejí ani nežnou a živí je náš Otec.

Láska? Co je to láska? uvažoval. Láska překáží smrti. Láska je život.

Všemu, všemu, čemu rozumím, rozumím jen proto, že miluji.

Všechno je, všechno existuje jen proto, že miluji. Jen ona všechno spojuje. Láska je Bůh a umřít znamená pro mne, částečku lásky, vrátit se k věčnému prapůvodu všeho.

Smrt je probuzení.

Lidský rozum není s to chápat příčiny jevů v celé jejich složitosti. Přitom však je lidskému duchu vrozena potřeba domýšlet se příčin. A tak se lidský rozum poněvadž nemůže proniknout do nekonečného počtu a složitosti podmínek jevů, z nichž každá může být sama o sobě příčinou, chápe nejbližší shody a říká: toto je příčina.

Vůle historického hrdiny nejenže neřídí činnost mas, nýbrž že je neustále sama řízena.

Příčiny historické události neexistují a nemohou existovat kromě jediné prapříčiny všech příčin.

Setkáme-li se v popisech historiků, zvláště francouzských, s tvrzením, že se u nich války a bitvy vyvíjejí podle předem stanoveného plánu, pak z toho můžeme vyvodit jediný závěr, že totiž ony popisy neodpovídají skutečnosti.