Láska je krutá. Dokud je její plamen ještě malý, laská nás svým teplem, potom ho však zvyk rozdmýchá v požár a ten svým nesmírným žárem lidi úplně sežehne.
Láska musí mít stále před očima to, čím se vyznačuje společný manželský život, totiž oddanost, výlučnost a stálost; a musí se o to zřetelně a upřímně usilovat. Jinak to není láska.
Krása ženy není v oblečení, které nosí, postavě kterou má, nebo v tom, jak si učeše vlasy. Krása ženy se odráží v jejích očích, protože ty jsou bránou do jejího srdce, místa, kde bydlí láska. Pravá krása ženy se odráží na její duši. Je to péče, kterou tak láskyplně rozdává, vášeň, kterou ukazuje, a krása ženy roste pouze s přibývajícími roky.
Láska se nedá měřit trváním. Z jednotek času rozhodují o ní ty nejkrásnější. Jediným okamžikem se prohrává nebo vítězí a jediná noc může mít pro lásku větší cenu než celý život.
Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.