Jeť plamen kruté lásky z počátku malý a prvním teplým dechem příjemně zahřívá, ale když se stálým stykem rozhoří a divoce vzplane, nesmírným žárem lidi úplně spaluje.
Nechce-li tomu Osud, nemůže se člověku nic šťastně vydařit; ani bystrým důmyslem nebo důvtipnou odpomocí nelze zvrátit ani přetvořit to, co božská prozřetelnost osudem určila.
Jak každý dobře ví, poruchy tělesného stavu a vzezření projevují u chorých i u milujících naprosto stejně: nepěknou bledostí, zvadlýma očima, ochablostí v kolenou, neklidným spánkem a povzdechy průtahem trýzně stále mocnějšími.
Láska je krutá. Dokud je její plamen ještě malý, laská nás svým teplem, potom ho však zvyk rozdmýchá v požár a ten svým nesmírným žárem lidi úplně sežehne.