Citát č.29115 od Lev Nikolajevič Tolstoj

Co mě na stárnutí překvapuje je, že zůstávám tak mladý.

Mládí mě přepadlo jako zběsilá bouře. Byl jsem bezmocný proti chemických reakcím, které mi třeštily v mozku.

Pro mladé je mládí škoda.

Co se v mládí nenaučíš, to ve stáří neumíš.

Mládí je strašné: je to jeviště, po kterém chodí na vysokých koturnech a v nejrůznějších kostýmech děti (prý nevinné!) a pronášejí naučená slova, jimž jen zpola rozumějí, ale jimž jsou fanaticky oddány.

Mládí mezi prsty uniká.

Mládí má slabosti své síly.

Věčné mládí je plamenem Božím, který žije v lidském těle, je vlastním darem Otce svým výtvorům.

Mladí myslí, že budou vždycky mladí.

Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří.