Většina má ve Spojených státech nesmírnou a skutečnou moc a na své straně má také veřejné mínění, které je téměř stejně mocné. Když se toto veřejné mínění jednou v nějaké záležitosti rozhodne, neexistují… žádné překážky, jež by mohly zpomalit a o to méně zastavit postup vpřed a popřát nějaký čas k tomu, aby byly vyslechnuty nářky těch, kteří na takové rozhodnutí doplácejí.
Despotismus, ze své vlastní povahy velmi podezíravý, považuje izolaci lidí za nejlepší záruku svého vlastního trvání… Despota snadno promine svým poddaným, že ho nemají rádi – ovšem za předpokladu, že ani poddaní navzájem se nebudou mít rádi.
Pán již neříká: "Buď budeš myslet stejně jako já, nebo zemřeš." Říká však: "Máš svobodu nemyslet stejně jako já – můžeš si ponechat svůj život, majetek a vše co máš. Ale od dnešního dne jsi mezi námi cizincem… Když se přiblížíš ke svým bližním, budou se ti vyhýbat jako nečisté bytosti… Jdi v pokoji. Ponechal jsem ti tvůj život, ale je to život horší než smrt".
Jednoznačně směřujeme k demokracii, netvrdím však, že je to dobře. To, co vidím v této zemi (Americe), mě naopak přesvědčuje, že tento politický systém se pro Francii nehodí. Této síle však nejsme s to se ubránit. Nic ji nedokáže zastavit, a pokud ano, jen nakrátko.