Citáty Julian Barnes

Osudu nelze uniknout, a nelze uniknout ani vlastní mysli.

Osud je jen velké slovo pro něco, s čím nedokážete nic udělat.

Provádět sexuální akt, je jako napít se ze sklenice: když máš žízeň, piješ, a když pocítíš touhu, souložíš.

Přestupný roky přinášejí smůlu.

Za starých časů mohlo dítě platit za hříchy svého otce nebo dokonce i matky. V dnešní době, v té nejrozvinutější společnosti na zemi, můžou naopak rodiče zaplatit za hříchy dítěte.

Silný se musí utkávat, méně silný uhýbat.

Sláva často vede k marnivosti a nadutosti.

I v ráji byla spousta hmyzu.

Idyla se ze své podstaty stává idylou, teprve když skončí.

Kdo dokáže říct, co by bývalo lepší. To člověk vždycky zjistí až potom. Když už je příliš pozdě.

Spisovatelé jsou inženýři lidských duší.

Budoucnost se rozhodne tak, jak se rozhodne.

Od budoucnosti toho čekáme příliš: doufáme, že se bude hádat s přítomností.

Svět je samé šílenství.

Stačí se posunout v čase trochu víc do minulosti a fakty už nejsou fakty, nýbrž pouhými výroky, jež se dají vyložit různými způsoby.

Teorie lásky a životní realita k sobě zkrátka nepasují.

Odpočíváme, jen když sníme.

Slova hudbu neposkvrní. Hudba slovům uniká – v tom je její účel i vznešenost.

To, že tyranie obrací svět vzhůru nohama, zní sice jako otřepané klišé, ale je to pravda.

Hřmí z nebes, ne z hromady hnoje.