Citáty Jorge Luis Borges

Světové dějiny nejsou nic víc než různé odstíny několika málo metafor.

Zrcadla v sobě mají něco nestvůrného.

Zrcadla a pohlavní spojení jsou ohavnosti, protože rozmnožují počet lidí.

Každý duševní stav je neredukovatelný. Již pouhé jeho pojmenování – id est klasifikace – nese v sobě jeho zkreslení.

Sláva je možná nejhorší druh nepochopení.

Mince nemusí být vždy zdrojem štěstí, jiné podoby lidského blaha jsou možná bezprostřednější.

Omyly nejen nepopírají náhodu, ale naopak ji dotvrzují.

Ostatně nic není tak poznamenáno výmysly jako sama historie Společnosti …

Zvykl si na neúspěch a nehodlal se pokorně smířit se změnou tohoto stavu.

Existuje hornatá krajina, kde knihovníci zavrhují pověrčivý a nicotný zvyk hledat v knihách nějaký smysl. Počínat si takto je podle nich stejné jako hledat smysl ve snech nebo v zmatených čárách na dlani…

Je to elegantní naděje, jež obveseluje mou samotu.

Člověk může být nepřítelem jiných lidí, jiných chvil jiných lidí, ale nemůže být nepřítelem země: světlušek, slov, zahrad, potůčků, západů slunce.

Čas se do nekonečna rozvětvuje a směřuje k nesčetným budoucnostem.

Na malém městě se všechno hned roznese.

Spánek odvrací naši pozornost od světa.

Myslit znamená zapomenout na rozdíly, generalizovat, abstrahovat.

Každý člověk je důvěřivý ve věcech, kterým dobře nerozumí.

Na cizoložství se obvykle podílí něha a odříkání, na vraždě odvaha.

V Jidášově jednání byla obrovská pokora. Byl přesvědčen, že není hoden být dobrý.

Jidáš hledal peklo, neboť blaženost Pána mu postačila. Myslel, že blaženost stejně jako dobro je božský atribut, který si lidé nemají přivlastňovat.