Citáty Jorge Luis Borges

Naše podstata, pokud vůbec nějakou máme, se s lety nemění.

Všechna společenství mají snahu vytvářet si svůj vlastní slovník a obřady.

Slova jsou symboly, které vyžadují sdílenou paměť.

Žádné dva kopce nejsou stejné, ale všechny roviny kdekoliv na zemi jsou jedna jako druhá.

Ve škole nás učí pochybnostem a umění zapomínat.

Knihtisk byl jednou z největších křivd spáchaných na člověku, neboť vedl k závratnému rozmnožování nepotřebných textů.

Kromě citátů nám už nic nezbylo. Jazyk je systém citátů.

Přímka sestává z nekonečného počtu bodů; rovina z nekonečného počtu přímek; prostor z nekonečného počtu rovin; hyperprostor z nekonečného počtu prostorů …

Ani ty nejdramatičtější okamžiky neudělají z člověka Shakespeara, pronášejícího pamětihodné sentence.

Slepota není mlha, je to určitá podoba samoty.

Každý spisovatel nakonec skončí jako svůj méně inteligentní žák.

Stoikové učí, že si nemáme naříkat na život; dveře vězení jsou vždycky otevřené.