Být nesmrtelný je nicotné. Všichni tvorové, s výjimkou člověka, jsou nesmrtelní, protože nevědí o smrti. Božské, strašné, nepochopitelné je být si vědom nesmrtelnosti.
Jakýkoli lidský osud, byť sebedelší a sebesložitější, se ve skutečnosti skládá z jediného okamžiku: z okamžiku, v němž se člověk jednou provždy dozví, kdo je.
Na zemi je nekonečně mnoho věcí a každou je možno přirovnat ke každé. Přirovnávat hvězdy k listům není ani svévolnější než je přirovnávat k rybám nebo ptákům.
Napadlo mě, že nic není tak málo hmotné jako peníze, neboť jakákoli mince (například dvaceticentavová) je ve skutečnosti jen soubor možných budoucností. Peníze jsou abstraktní, říkal jsem si. Peníze jsou budoucí čas. Mohou být odpoledne za městem. Mohou být Brahmsova hudba, mohou být mapy, mohou být káva, mohou být Epiktétova slova, která učí pohrdat zlatem. Peníze jsou proměnlivější než Próteus z ostrova Pharu. Jsou nepředvídatelný čas.
Nezvyklé rčení „uviděl tygra“ (Verily he has looked on the Tiger), označuje šílenství nebo svatost. Bylo řečeno, že jde o magického tygra, který přinášel zkázu těm, kdo ho třeba i hodně zdaleka spatřili, protože na něho do smrti nepřestali myslet.
Uvažoval jsem, že i v lidských jazycích každý jednotlivý výrok zahrnuje celý vesmír. Říci jaguár znamená říci jaguáři, kteří ho zplodili, jeleni a želvy, které sežral, pastvina, na které jeleni nacházeli obživu, země, která zrodila pastvinu, a nebe, které dalo zemi světlo. Uvažoval jsem, že v božském jazyce by každé slovo vyjadřovalo nekonečné sřetězení událostí, a vyjadřovalo by je nikoli nepřímo, ale přímo, nikoli postupně, ale okamžitě.