Citáty C. J. Tudorová

Klademe otázky v naději, že nám poskytnou pravdu, jakou chceme slyšet. Potíž je v tom, že pravdu si nevyberete. Pravda má tendenci být jednoduše pravdivá. Ve skutečnosti rozhodujete jen o tom, jestli jí budete věřit, nebo ne.

Sadisté jsou do jisté míry všechny děti.

Tajemství jsou jako prdel. Každej ji má. Někdo ji má akorát špinavější než ostatní.

Samota může vést k introspekci.

Nemůžeš si vybrat, do koho se zamiluješ.

Láska není rozhodnutí. Je to nutkání.

Fámy jsou však jako choroboplodné zárodky. Šíří se a množí bezmála jedním dechem, a než bys řekl švec, nakažení jsou všichni.

Vždycky když ztratím klíče, dostanu menší panický záchvat. Nejdřív ztrácíte věci, pak přijdete o jejich jména.

Dospělost je pouhá iluze. Když na to přijde, mám ten dojem, že nikdo z nás nikdy skutečně nedospěje. Jen se vytáhneme do výšky a jsme chlupatější.

Pod nátěrem dospělosti, pod vrstvami zkušeností, které sbíráme s tím, jak léta stoicky mašírují vpřed, zůstáváme všichni dál dětmi s rozbitými koleny a usmrkanými nosy, dětmi, které potřebují rodiče… a své kamarády.

Třeba lidé neztrácejí rozum. Třeba ten rozum jen proklouzne pryč a najde si jiné místo k toulkám.

Musíš mít sen. Když nemáš sen, jak by se ti mohl splnit?

Každé dítě touží najít mrtvolu. Jediné, co chce dvanáctiletý kluk najít ještě víc, je vesmírná loď, zakopaný poklad nebo pornočasopis.

Sadisté jsou do jisté míry všechny děti.

Tajemství jsou jako prdel. Každej ji má. Někdo ji má akorát špinavější než ostatní.

Samota může vést k introspekci.

Nemůžeš si vybrat, do koho se zamiluješ.

Láska není rozhodnutí. Je to nutkání.

Fámy jsou však jako choroboplodné zárodky. Šíří se a množí bezmála jedním dechem, a než bys řekl švec, nakažení jsou všichni.

Vždycky když ztratím klíče, dostanu menší panický záchvat. Nejdřív ztrácíte věci, pak přijdete o jejich jména.