Šrí Pataňdžali se narodil dvě století před naším letopočtem a zemřel o sedmdesátdva let později. Byl originálním myslitelem, nejen komentátorem jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ale i přesto objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty Véda Vjása. Také je známý jako autor jóga súter a podrobného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), tady komentuje sanskrtskou gramatiku. Bohužel ale není dokázáno, že obě tato díla pochází od stejného autora. Jeho nejznámější dílo je Jóga sútry. Pataňdžali se považuje za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje (jedna ze šesti pravoslavných škol indické filozofie) a Bhagavadgítě (jedna z posvátných knih Hinduismu), které jsou starší.

Podle Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, třeba Pozice těla (Hatha jóga), Jóga vědění (Džňána jóga), Jóga oddanosti (Bhakti jóga), Jóga meditace (Dhjána jóga) nebo Královská jóga (Rádža jóga). Jóga je jeden ze šesti systémů pravoslavné indické filozofie.

Jóga znamená spojení jednotlivého bytí (átman) s všeobecným bytím (paramátman). Podle Pataňdžaliho Samádhipáda je jóga pozastavení proměn mysli a vysvětluje v Sadhanapáda osm odvětví jógy.