LUDWIG WITTGENSTEIN (1889—1951) se narodil ve Vídni v jedné z nejbohatších průmyslnických rodin Rakousko-Uherska. Od studia leteckého inženýrství se dostal k matematice a nakonec k zájmu o nové výsledky logiky. Ještě před první světovou válkou krátce studoval v Cambridgi u Bertranda Russella. Během bojů, jichž se zúčastnil v aktivní službě, napsal jedinou knihu, kterou za svého života vydal: kratičké Logicko—filosofické pojednání, dnes obecně známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus.

Po dokončení Traktátu byl Wittgenstein přesvědčen, že touto knihou řekl k filosofii vše, co mohl, a věnoval se tak jiným činnostem; mimo jiné vyučoval na venkovských školách prvního stupně a navrhl pro svou sestru ve Vídni modernistickou vilu. Posléze se ale k filosofii vrátil a v roce 1929 znovu nastoupil na universitu v Cambridgi, kde na základě Traktátu obdržel doktorát a kde s výjimkou válečných let působil souvisle až do doby, než odešel do ústraní.

Wittgensteinovo druhé slavné dílo, Filosofická zkoumání, vydali až jeho žáci na základě pozůstalosti v roce 1953. Následně bylo z myslitelova písemného odkazu sestaveno i několik dalších svazků, z nichž velký ohlas vzbudila úvaha O jistotě, Poznámky o základech matematiky nebo takzvaná Modrá kniha. Skutečná struktura Wittgensteinova díla se však vynořovala teprve postupně a jeho pozůstalost na své úplné kritické vydání stále čeká.