Byl to jeden z mnoha večerů, kdy jsem žádal tak deset patnáct lidí o náměty, až mi jedna má přítelkyně položila správnou otázku: „Co máš nejraději?“ A tak jsem začal malovat peníze.
Pro mě je Monroeová jen jednou z mnoha jiných. A co se týče otázky, jestli je symbolickým aktem malovat Monroeovou takovými zářivými barvami, mohu k tomu pouze říct: Šlo mi o krásu a ona krásná je; a je-li něco krásné, pak jsou to hezké barvy. To je všechno. Tak, nebo nějak tak se věci mají.
V srpnu 62 jsem začal používat sítotisk. Metoda pryžového razítka, která mi až dosud sloužila k opakování obrazů, mi najednou připadala příliš domácká.
Naivní malíři jsou dospělé děti, které najednou vzaly tužku nebo štětec a tím prvním pohybem ruky na čistou plochu zjistily, že obrazy jsou nejen jejich dětským hřištěm, ale i obranou proti nudě, hojivou krásou, prostou jak léčivé byliny.