Citáty Paul Valéry

JÁ je okamžitou odpověď na každou dílčí nesouvislost, jež excituje.

Duchu nepřísluší zabývat se osobami.

Člověk je úplnější než jeho život a činy.

Pohrdám tím, co vím – tím, co mohu.

Jedinou nadějí pro člověka je objevit činné prostředky, jak umenšit, co je pro něho zlé, a rozmnožit, co je pro něho dobré, tzn. přímo nebo nepřímo poskytnout své senzibilitě možnost, aby působila sama na sebe, úměrně k sobě samé.

Bolest je cosi velmi hudebního, můžeme o ní mluvit skoro stejnými výrazy jako o hudbě. Jsou bolesti hluboké a pronikavé, mají svá andante a furiosa, táhle tóny, fermaty, arpeggia, progrese – náhlé pomlky atd.

Jde o to, přejít od jedné nuly k druhé. – A v tom spočívá život.

Každé umělecké dílo má posléze, když vyšlo z autorových rukou, svůj autonomní život, nezávislý na tvůrci, ba nezávislý i na jeho nejvlastnějších ideově uměleckých záměrech.

Když věnuji tento čas životu duše, dává mi to pak právo být po zbytek dne hlupák.

Velká duše má jako znak tu slabost, že chce vytěžit ze sebe samé nějaký předmět, který by ji udivil, který by se jí podobal a který by ji uvedl do zmatku, aby byla čistší a neporušitelnější a jaksi ještě potřebnější než samo bytí, ze kterého ten předmět vzešel.

Věda je prostě souhrn receptů, které vždycky pomáhají. Všechno ostatní je literatura.

Jednoduché je vždycky mylné. A co není jednoduché, je nepoužitelné.

Co vždycky a všichni brali jako pravdu, je skoro jistě falešné.

Nemůžete říci světu ani tělu: nic po tobě nechci, nechtěj nic po mně.

Prostřednictvím člověka se nemožné protlačuje do skutečnosti.

Být sám sebou!.. Ale stojím já sám za to?

Historik dělá pro minulost to, co kartářka pro budoucnost. Kartářka je ovšem vystavena ověření, historik ne.

Politika byla nejprve umění jak bránit lidem, aby si hleděli svých věcí. Později k tomu přistoupilo umění nutit lidi rozhodovat o věcech, kterým nerozumějí.

Přítomnost sousedů je jediná obrana národů proti nekonečné občanské válce.

Bohatství je olej, kterým se mažou stroje života.