Citáty Josemaría Escrivá de Balaguer

Pohled do minulosti. A máš nad ní... naříkat? Ne: to je k ničemu. — Poučit se: to přináší plody.

Jak povznášíme bolest, stavíme-li ji na správné místo v ekonomii spásy: jako zadostiučinění.

Nečiň více pokání, než kolik ti dovolí tvůj duchovní rádce.

Jednej se svým tělem laskavě, ale ne laskavěji, než bys jednal se zrádným nepřítelem.

Když víš, že tyto bolesti — tělesné nebo duševní — znamenají očišťování a zásluhy, žehnej jim!

Jak krásné je ztratit život pro Život!

Řekni svému tělu: raději tě mám za otroka, než abych byl otrokem tvým.

Pokáním pohřbi své nedbalosti, urážky a hříchy do hluboké jámy, kterou vykope tvá pokora. — Tak jako zahradník zakopává shnilé ovoce, suché větve a spadlé listy pod strom, který je zplodil. — A to, co bylo neplodné, vlastně přímo škodlivé, účinně přispívá k nové plodnosti.

Požehnaná budiž bolest. — Milovaná budiž bolest. — Posvěcená budiž bolest... Oslavená budiž bolest!

Nevítězíš nad sebou, neumrtvuješ se, protože jsi pyšný. — Že žiješ životem pokání? Nezapomínej, že pýcha je s pokáním slučitelná..

Jestliže pšeničné zrno neodumře, zůstává neplodné. — Nechceš být pšeničným zrnem, odumřít umrtvováním a vydat bohaté klasy?

Když byli svědky tvých slabostí a ubohostí, co záleží, že budou svědky tvého pokání?

Jakou pravdu měl ten, kdo říkal, že duše a tělo jsou dva nepřátelé, kteří se nemohou oddělit, a dva přátelé, kteří se nemohou vidět.

Nebuď slabý a měkký. — Je na čase, aby ses zbavil tohoto zvláštního soucitu se sebou samým.

Pamatuj, že srdce je zrádce. — Měj ho zamčené na sedm západů.

Svět obdivuje pouze oběť okázalou, protože nezná cenu oběti skryté a tiché.

Kde není umrtvování, není ctnosti.

Nepromarni příležitost zříci se vlastního mínění. — Je to těžké... , ale jak milé je to v očích Božích!

Neříkej: ten a ten mě obtěžuje. — Mysli si: ten a ten mě posvěcuje.

Nedovedeš-li se umrtvovat, nikdy nebudeš duší modlitby.