Citáty Henry David Thoreau

Věci se nemění. My se měníme.

Není-li člověk nový, jak se mohou hoditi nové šaty?

Veřejné mínění je chabým tyranem proti našemu nejosobnějšímu mínění.

Dejte mi chudobu, která se těší pravému bohatství.

Není samozřejmou povinností zasvětit svůj život vykořenění jakéhokoli, i toho největšího zla, je mnoho dalších důležitých záležitostí, které se ucházejí o naši pozornost, je ale povinností každého nestat se součástí zla, nepodporovat zlo svými činy.

Náš národ už nesmí mít otroky a vést válku s Mexikem, byť by pro to přestal být národem.

Vesmír jest rozsáhlejší než náš názor o něm.

Když se z vady stane samotný mechanismus, když se útlak a loupení mění v instituci, říkám, takového útlaku je nutno se zbavit.

Užij času a pusť se do nějaké pořádné práce.

Proč žijeme v takovém kvapu a životem tak plýtváme? Jsme odhodláni zemřít hlady dříve, než jsme hladovi.

Lidé se trefí jen tam, kam míří. A proto - ač se jim to právě ani trochu nedaří - měli by raději mířit vysoko.

Bosé nohy jsou starší nežli střevíce.

Kdybych byl obmezen po všechny své dny na kout podkrovní světničky jako pavouk, svět by byl pro mne právě tak široký, pokud bych měl kolem sebe své myšlenky.

Jestliže snahy člověka civilizovaného nejsou cennější než divochovy, užívá-li většiny svého života, aby si zajistil jenom nutné životní potřeby a pohodlí, proč by měl míti lepší obydlí než divoch?

Jest úlohou jednoho každého svůj život i v podrobnostech sám si vytvořiti, život hodný názoru, k němuž se povzneseme ve svých nejvznešenějších a nejpřísnějších chvílích.

Vy, kteří řídíte věci veřejné, nač třeba vám používati trestů? Milujte ctnost a lid bude ctnostný. Ctnosti muže vysoko postaveného jsou jako vítr; ctnosti muže obyčejného jsou jako tráva; tráva, vane-li přes ni vítr, shýbá se.

Když vás soused ošidí o jediný dolar, nespokojíte se s tímto vědomím…podniknete účinné kroky k tomu, abyste své peníze dostali zpět a už nikdy nebyli podvedeni. Činy založené na principu – na smyslu pro pravdu a konání pravdy, mění stav věcí i naše vztahy, a jsou proto nezbytně revoluční, odporují tomu, co bylo…tvoří hranici mezi ďábelským a božským.

Zbytečné bohatství kupuje zas jen zbytečnosti. Ke koupi toho, čeho duše potřebuje, není třeba peněz.

Ani na okamžik nemohu uznat svoji vládu, která také vládne otrokům.

Po počátečním studu z prvního zločinu přichází lhostejnost a z nemorálnosti se stane jenom cosi, stojící „mimo morálku“