Marguerite Yourcenarová (anagram příjmení Grayencourt) se narodila roku 1903 v Bruselu. Dětství a mládí prožila v severní Francii a v Paříži. Později mnoho cestovala, zamilovala si zvláště Řecko a jeho antickou kulturu. Od roku 1942 do 1953 vyučovala s dvouletou přestávkou francouzské literatuře ve Spojených státech, kde se pak usadila na ostrůvku při východním pobřeží. Psát začala záhy, Zprvu drobné prózy, které přepracovávala nebo zapracovávala do nových celků. V roce 1929 vydala knihu Alexis aneb Pojednání o marném boji (Alexix ou le Traité du vain combat); následuje 1931 Nová Eurydiké (La Nouvelle Eury- dice) a roku 1934 Smrt řídí spřežení (La Mort conduit l'attelage). Kromě těchto děl, jejichž kultivovaným rámcem je vždy historicky přesné prostředí, které poznala a prostudovala na svých cestách, vydala Yourcenarová dvě sbírky básní, knihu povídek a knihu esejí, překlady, studii o černošských spirituálech a konečně knihu, která ji proslavila po celém světě a byla přeložena do mnoha jazyků, Hadriánovy paměti (Mémoires d'Hadrien, 1951, česky v Odeonu 1971). Za román Kámen mudrců (L'Oeuvre au noir, 1968) dostala v roce jejího vydání Goncourtovu cenu. Název originálu Černé dílo je starý alchymistický výraz označující fázi izolace a rozpouštění látek, fázi, již považovali alchymisté za nejtěžší. Pro autorku symbolizuje zkušební proces myšlení osvobozujícího se od vžitých pojmů a předsudků, proces charakterizující dobu a myšlení evropské renesance.