Itálie je jediná země, kde jsou čtyři výhradně sportovní deníky a to nemluvím o tom, kolik prostoru dávají fotbalu ostatní média. Aby se ten prostor zaplnil, všechno se zveličuje a dramatizuje. A představte si, jak by se zacházelo s homosexuálními fotbalisty. A i kdyby společnost jejich orientaci akceptovala, zájem o ně by byl takový, že by to nedělalo dobrotu.
Kolik fotbalistů si může dovolit postupovat v plné rychlosti s míčem na branku, nedívat se na nohy a balón, mít hlavu zvednutou a poslepu servírovat míč kolegovi do jasné šance?