• 1911 6. února se v Tampicu ve státě Illinois narodil Ronald Wilson Reagan.
• 1932 Absolvuje na Eureka College; začíná pracovat jako sportovní komentátor pro rádio WOC v Davenportu v Iowě.
• 1937 Podepisuje smlouvu s Warner Bros.; točí první filmy.
• 1940 Ženi se s kolegyní z Warner Bros. Jane Wymanovou; hraje George Gippa ve filmu Knute Rockne * Stoprocentní Američan (Knutne Rockne All American).
• 1941 Narození dcery Maureen.
• 1942 Ztvárnil svou nejuznávanější roli ve filmu Královská cesta (Kings Rows); je odveden do armády k letectvu a přiřazen k První filmové jednotce.
• 1945 Adopce syna Michaela.
• 1947 Je zvolen prezidentem Svazu filmových herců (SAG); svědčí před Sněmovním výborem pro neamerickou činnost.
• 1949 Reagan a Wymanová se rozvádějí.
• 1952 Žení se s Nancy Davisovou; narodí se dcera Patti.
• 1954 Začíná pracovat jako moderátor v Divadle General Electric a cestuje jako mluvčí General Electric.
• 1958 Narodí se syn Ron jr.
• 1962. Oficiálně mění svou stranickou příslušnost & přechází od demokratů k republikánům.
• 1964 Pronáší televizní projev „Čas rozhodnutí“ na podporu Barryho Goldwatera.
• 1965 Vydává první autobiografii Kde je můj zbytek? ( Where is the Rest of Me?)
• 1966 Drtivě poráží úřadujícího kalifonského guvernéra Edmunda G. „Pata“ Browna.
• 1968 Krátce kandiduje na prezidenta na sjezdu republikánů v Miami.
• 1969 Povolévá Národní gardu. aby potlačila protesty na Kalifornské univerzitě v Berkeley's People's Park.
• 1970 Je podruhé zvolen guvernérem Kalifornie.
• 1975 Píše novinové sloupky a rozhlasové komentáře; oznamuje kandidaturu na prezidenta.
• 1976 Prohrává republikánskou prezidentskou nominaci s Geraldem Fordem.
• 1979 Oznamuje kandidaturu na prezidenta.
• 1980 Vyhrává republikánskou nominaci na prezidenta; vybírá George Herberta Walkera Bushe jako kandidáta na viceprezidenta.
• 1981 20. ledna skládá přísahu jako čtyřicátý prezident.
  John Hinckley ml. Reagana postřelí, když odchází z washingtonského hotelu.
  Zotavuje se po operaci.
  Předkládá ekonomický program včetně 25% snížení daňových sazeb. zvyšuje výdaje na obranu a krátí sociální programy. Propouští stávkující letecké dispečery.
  Jmenuje Sandru Day O'Connorovou jako první ženskou soudkyní Nejvyššího soudu Spojených států.
• 1982 Ve funkci ministra zahraničí nahrazuje Alexandra Haiga Georgem P. Shultzem.
  Ekonomika upadá do hluboké recese: souhlasí s prvním zvýšením daní.
• 1983 Popisuje Sovětský svaz jako „říši zla“ v projevu k Národní asociaci evangelikálů.
  V televizním projevu představuje návrh Strategické Obranné iniciativy.
  Dvěstě čtyřicet jedna příslušníků americké námořní pěchoty, kteří slouží v mírových sborech v Bejrútu, umírá při výbuchu bomby v nákladním autě.
  Dává svolení s invazi na Granadu.
• 1984 Požaduje pomoc pro povstalce Contras v Nikaragui;
  Kongres zakazuje vojenskou pomoc.
• 1985 20. ledna začiná druhé funkční období.
  Účastní se summitu se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v Ženevě: navrhuje padesátiprocentní snížení počtu jaderných zbraní.
• 1986 Podstupuje operaci polypů v tračníku.
  Americký raketoplán Challenger exploduje po startu.
  Nařizuje letecké útoky proti Libyi jako odvetu za teroristický útok na diskotéce v západním Berlíně.
  Jmenuje Antonina Scaliu do Nejvyššího soudu a povyšuje Williama H. Rehnquista na předsedu Nejvyššího soudu.
  Podruhé se setkává s Gorbačovem na summitu v Reykjavíku na Islandu.
  Summit končí bez dohody.
  Připouští odeslání zbraní do Íránu. ale popírá výměnu zbraní za rukojmí.
  Šíří se aféra lrán—Contras.
  U Nancy Reaganové je díagnostikována rakovina prsu a podstupuje operaci.
  Podepisuje imigrační legislativu a daňovou reformu.
• 1987 Zpráva Towerovy komise o aféře Irán-Contras viní Reagana ze špatného vedení.
  V projevu u berlínské Brandenburské brány požaduje. aby Gorbačov „strhnul tuto zeď“.
  Nevyjde jmenováni Roberta Borka do Nejvyššího soudu, ani jmenování Douglase Ginsburga; nakonec jmenuje Anthony Kennedyho.
  Ve Washingtonu podepisuje s Gorbačovem smlouvu o jaderných raketách středního doletu.
• 1988 Oliver North. John Poindexter a dva další jsou obviněni federální velkou porotou.
  Navštíví Sovětský svaz a zúčastní se posledního summitu s Gorbačovem.
  V prezidentských volbách poráží George H. W. Bush massachusettskeho guvernéra Michaela Dukakise.
• 1989 George 11. W. Bush skládá přísahu jako čtyřicátý první prezidem Reagan se vrací do Kalifornie.
  Je stržena Berlínská zeď.
• 1990 Vydává druhou autobiografii Život jednoho Američana (An American Life).
• 1991 Sovětský svaz se formálně rozpadá.
• 1994 V dopise veřejností oznamuje, že má Alzheimerovu chorobu.
• 2004 5. června umírá ve věku devadesáti tří let.