Citáty Zénón z Kitia

Příroda je tvůrčí oheň, postupující k soustavnému plození.

Co není účastno ducha a rozumu, nemůže ze sebe zroditi bytost oduševněné a rozumu účastné; jest tedy oduševněný a účasten rozumu.

Přítel je druhé já.

Co nemá smyslů, toho žádná část nemůže vnímati; části světa však vnímají, proto svět není bez smyslů.

Co užívá rozumu, jest lepší než to, co rozumu neužívá.

Kdyby rosly na olivě melodicky znějící píšťaly, zda bys pochyboval, že jest v olivě jakási znalost pískání? A co kdyby platany nesly malé do taktu znějící lyry? Zajisté bys rovněž soudil, že jest v platanech hudební umění. Proč by tedy neměl býti pokládán svět za oduševněný a moudrý, když ze sebe vydává oduševněné a moudré bytosti?

Život shodný s přírodou a s rozumem je cesta ke svobodě.

Osud je příčinná spojitost věcí.

Závist je zármutek nad cizím dobrem.

Proto máme dvě uši a jedna ústa, abychom více poslouchali a méně mluvili.