Nestačí vyjadřovat se jasně a zřetelně. Naše mluva musí někam směřovat, mít opodstatnění, jinak se z řeči stane povídání, z povídání blábol a z blábolu zmatek.
Čas od času podlehne člověk svému srdci, podřídí viditelné jasnovidnému a pokouší se vrátit ke svému počátku. Hledá, nachází a vrací se do hlubin svého původu.