Citáty Ludwig Wittgenstein

K čemu jsou definice, když stejně vedou jen k dalším nedefinovaným pojmům?

Nezapomeňte, že jazyk neužíváme podle přesných pravidel, ostatně jsme se mu tak ani nenaučili.

V našem jazyce je uložena celá mytologie.

Frazer je větší divoch než ti, o kterých píše, protože ti nejsou tak daleko od chápání duchovních věcí jako Angličan 20. století.

Frazerův výklad magických a náboženských názorů lidstva není uspokojivý; představuje je totiž jako omyly.

Učení řeči nespočívá v žádném vysvětlování, nýbrž v určitém výcviku.

Pro velkou třídu případů – i když ne pro všechny – kde užíváme slovo „význam“ je můžeme definovat takto: význam je použití slova v řeči. A význam nějakého jména se někdy vysvětluje tím, že se ukáže na jeho nositele.

Poznání je nakonec založeno na uznání.

Slovo nemá žádný význam, když mu nic neodpovídá.

Logický obraz faktu je myšlenka.

Svět šťastného je jiný než svět nešťastného.

O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.

Myšlenka je smysluplná věta.

To, co fakticky je, je existence stavu věcí.

Vše, co vůbec můžeme popsat, mohlo by být i jinak. Není žádný řád věcí a priori.

Svět je všechno, co fakticky je.

K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět.

Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.

Filosofie má ohraničit nemyslitelné zevnitř prostřednictvím myslitelného.

Ctižádost je smrt myšlení.