Ať jsou lidské prostředky k výzkumu vesmíru a zkoumání života jakkoliv pokročilé, získané poznatky se omezují pouze na určitou část této jedné dimenze, kde na nízké úrovni vesmíru žijí lidské bytosti.
Lidské zkoumání se nutně omezuje na tento hmotný svět a takovými metodami se studuje pouze to, co se uznává. Současně věci, které jsou v lidské dimenzi nehmatatelné nebo neviditelné, ale objektivně existují a v tomto přítomném světě se skutečně projevují – jako duchovno, víra, božské slovo a zázraky – se považují za tabu, protože lidé odvrhli bohy.
Všechny běžné lidské záležitosti mají podle školy buddhismu příčinné vztahy. Narození, stáří, nemoc a smrt jako takové existují pro běžné lidi. Následkem karmy vyplývající z minulých špatných skutků trpí lidé nemocí nebo strastmi. Utrpením splácejí karmické dluhy, a proto to nikdo nemůže neuváženě změnit. Změnit to by znamenalo, že člověk by nemusel dluh splatit, poté co se zadluží, a to prostě nelze dělat svévolně.
Řekněme, že nastudujete učebnice britské základní školy, učebnice americké základní školy, učebnice japonské základní školy a učebnice čínské základní školy – no dobrá, ale stále zůstáváte jen žákem základní školy.
Škola taoismu považuje lidské tělo za malý vesmír. Člověk má fyzické tělo, a přece není úplný jen s fyzickým tělem. K tomu, aby člověk byl úplnou a nezávislou osobou s individualitou, musí mít také lidský temperament, osobnost, charakter a prapůvodní duši. Totéž platí o našem vesmíru, který má Mléčnou dráhu, další galaxie a také život a vodu.