Citáty Lev Nikolajevič Tolstoj

Vědomí je naprosto samostatný a na rozumu nezávislý zdroj sebepoznání. Rozumem se člověk pozoruje, ale zná se pouze prostřednictvím svého vědomí.

Bez vědomí je nemyslitelné jakékoli pozorování a používání rozumu.

Člověk si uvědomuje, že žije, jen z toho, že něco chce, tj., uvědomuje si svou vůli.

Bohatství bída, sláva neznámost, moc podřízenost, síla slabost, zdraví choroba, vzdělání nevědomost, práce nečinnost, sytost hlad, ctnost hřích jsou pouze větší nebo menší stupně svobody.

Člověka bez svobody si nedovedeme představit jinak než jako člověka bez života.

Z rozumového hlediska člověk podléhá zákonům nutnosti.

Přírodovědci a jejich přívrženci, chtějící vyřešit tuto otázku, podobají se zedníkům, kteří by měli omítnout jednu stranu kostelu zdi a kteří by využívajíce nepřítomnosti stavitele v záchvatu horlivosti ohodili omítkou i okna, obrazy svatých, lešení i dosud neztvrdlé zdi a měli by radost z toho, že z jejich zednického hlediska vypadá všechno rovné a hladké.

Čím větší je nutnost, tím menší je svoboda.

Čím větší je nutnost, tím menší je svoboda. A naopak.

Když příčinu nějakého činu vůbec neznáme lhostejno, jde–li o zločin, dobrý skutek nebo dokonce o skutek z hlediska dobra a zla neutrální –, přičítáme takovému činu maximum svobody.

Každý lidský čin je nevyhnutelně závislý na těle člověka a na tom, co ho obklopuje.

Tvor, který vůbec není ovlivňován vnějším světem, který je mimo čas a nezávisí na příčinách, již není člověkem.

Svoboda ničím neomezená je v lidském vědomí podstatou života.

Vše, co víme o lidském životě, je pouze jistý poměr svobody k nutnosti, to jest vědomí k zákonům rozumu.

Vše, co víme o vnějším světě přírody, je pouze jistý poměr přírodních sil k nutnosti nebo podstaty života k zákonům rozumu.

Síly života přírody leží mimo nás, my si je neuvědomujeme a nazýváme je přitažlivostí, setrvačností, elektřinou, životní silou a tak dále; avšak sílu lidského života si uvědomujeme a nazýváme ji svobodou.

Každý poznatek je pouze podřazení podstaty života zákonům rozumu.

Svoboda člověka se liší od každé jiné síly tím, že si ji člověk uvědomuje; avšak pro rozum se od žádné jiné síly neliší.

Síly přitažlivosti, elektřiny nebo chemické reakce se navzájem liší jen tím, že je rozum různě definuje. Právě tak rozlišuje rozum sílu lidské svobody od jiných přírodních sil jen podle definice, kterou jí sám dává.

Smrt je spása, smrt je klid. Ach, proti žalu není jiného útočiště.