Citáty Květoslav Minařík

Všechny pocitové a duševní stavy se stávají reálnými teprve tehdy, když ovlivňují vědomí a nikoli tehdy, když se dotýkají mysli jako nějaká idea nebo připomínka.

Člověk je prachem země, kdežto jeho životnost je výsledkem reakcí elektromagnetických kvant.

Jóga je nauka, jejíž podklad je psychologický, fyziologický a fyzikální.

Jóga je nauka o spojení člověka s kvalitami nadfyzického vesmíru na psychické úrovni; znamená pozitivní mentální úsilí, jehož tendence a působení směřuje k materiálním složkám bytí, a proto by vlastně neměla být zařazována do mystiky.

Věda není vždycky vědou; bývá také vírou opírající se o fetiše, jimiž jsou neúplné poznatky skutečnosti.

Za jógina se může prohlásit každý blázen.

Hmota je oděvem ducha.

Askeze – ovšem správná – přivede člověka nejprve k evidentnímu zjištění, že budoucnost od přítomnosti není oddělena smrtí, a teprve potom mu udělí filozofické poznání příčin.

Bytost je skupenství nábojů, jejichž siločáry jsou ustavičně měněny impulsy, které vznikají vědomými a mentálními vztahy a připomínkami.

Bytost je gravitační jednotka v silném gravitačním poli.

Z prosté víry v Boha často vůbec nepochází mnoho dobrého.

Spása není výsledkem složení zbraní na místě, ale výsledkem vnitřních transmutací a transfigurací, převádějících chemicky se tvořící esence těla v elektrický potenciál, který se musí projevit jako kinetická energie.

Nůž chirurga není posledním nástrojem, jehož pomocí lze zjistit nebo nezjistit existenci principů podmiňujících život.

Náboženství je v podstatě vědecký systém, který se zabývá problematikou života a smrti, tedy přesně tímtéž jako přírodní vědy.

Funkcionální problematika tělesného života, jejíž tajemství se dnes hledá chemologicky, může být odhalena pouze pomocí psychických nástrojů.

Nůž chirurga nestačí na to, aby očím člověka odhalil existenci nebo neexistenci života.

Ovládnutím niterných vznětů získáme schopnost nadprůměrného postřehování.

Duševním sebeovládáním je možno rozšiřovat poznání, které vzniká z dokonalých postřehů.

Neblahé předtuchy, jakož i klamné vidiny, vzbuzují v člověku strach.

Postřehování v mezích obecného smyslového vnímání je podmíněno roztříštěním mysli.