Citáty sv. Jan Maria Vianney

Bázeň před křížem je náš největší kříž.

Jak je to smutné, když je duše ve stavu hříchu! Může v tomto stavu zemřít a v každém případě nic z toho, co dělá, není záslužné před Bohem.

V hodině smrti nám řekne dobrý Bůh: „Proč jsi mě urážel, když jsem tě tolik miloval?“ Ach, kdo může pochopit ono bláznovství, urážet drahého Boha, který nám činil a činí jen to nejlepší a poslouchat ďábla, který stále hledá, jak by nám mohl uškodit a uvrhnout nás do záhuby?!

Když se rozhoduješ pro hřích, pohlédni na kříž a poslyš, jak se tě Pán Ježíš ptá: „Ty se chceš připojit k mým nepřátelům?“

Nejlepší způsob, jak pochopit mši svatou, je spojit se s knězem ve všem, co říká, sledovat, pokud možno všechno, co dělá a nechat se prostoupit živými city lásky a vděčnosti. Tuto metodu je třeba zachovávat.

Osoba pyšná věří, že všechno, co dělá, je uděláno dobře. Chce vládnout nad všemi, kteří s ní mají něco do činění; má vždycky pravdu. Vždy věří, že její náhled je lepší než pohled druhých.

Bůh mi neodepřel nic z toho, o co jsem prosil – s výjimkou těch věcí, o které jsem prosil pro sebe.

Nesnažte se líbit všem, nesnažte se líbit některým, snažte se líbit Bohu!

Nikdy nebyl žádný zavržen proto, že udělal příliš mnoho zlého, ale mnozí jsou v pekle pro jediný smrtelný hřích, kterého nechtěli litovat.

Dobrý Bůh je tak moc ochoten odpustit, kdykoli Ho o to prosíme, jako je ochotná matka vytáhnout své dítě z ohně.

Bůh chce naše štěstí, my ho však odmítáme. Kdyby šlo o náš majetek, co všechno bychom byli schopní udělat? Ale když jde o naši duši, neuděláme nic.

Pomlouvající je podobný housence, která leze po květech – zanechává na nich svůj sliz a tím je zhnusuje.

Proč je tolik vlažných, nestálých a lhostejných lidí? Protože se každý den nevěnujeme rozjímání.

Na světě je nám ukryto nebe i peklo: nebe, poněvadž, kdybychom znali jeho krásu, chtěli bychom se do něho za každou cenu dostat, jistě bychom klidně i opustili svět. Skryto je i peklo, protože, kdybychom znali jeho muka, udělali bychom cokoli, abychom do něj nepřišli.

Jsou dvě cesty do bídy: práce v neděli a krádež.

Diecézi je možno obrátit tehdy, když všichni faráři budou svatí.

Člověk nemá o sobě mluvit ani v dobrém ani ve zlém.

Pokora je to, čeho se ďábel bojí nejvíc.

Kříž je tou nejpoučnější knihou, jakou člověk může číst. Kdo nezná tuto knihu, je nevzdělanec, i kdyby přečetl všechny ostatní knihy.

Kdybychom znali hodnotu oběti mše svaté, s jakým velkým zaujetím bychom se jí účastnili?