Aby člověk mohl být ve shodě sám se sebou, musí být ve shodě ještě s někým; je třeba, aby se utvářel tak, že nejprve do svého těla včlení někoho druhého, bude ho imitovat.
Prvním důsledkem zanechání syna ve výhradní péči matky je synům strach z žen, a hlavně strach z toho, aby se sám nestal ženou; druhým důsledkem je, že synové budou mít po celý život strach z těla, a to z těla žen i ze svého vlastního.
Život hrozně zmrzačí naše ideály, jako kdyby v temném sevření materiální existence bylo nějaké tajemství k odhalení, tajemství, které se zřejmě dá získat utrpením.
Deprese může sloužit jako odrazový můstek ke změně, pokud jí přijmeme a prožijeme naplno asi vším všudy. Je třeba akceptovat, že projdeme beznadějí, abychom mohli oplakat nenaplněné touhy.