Česká země sice není rozlohou velká, ale vždy se tu rodili talentovaní lidé, kteří promlouvali do dějin výtvarného umění, architektury, literatury či vědy.
Kdybychom v Česku vynaložili stejnou energii na řešení problémů, jako vynakládáme na hanění názorových oponentů, byli bychom nejúspěšnější společnosti na světě.
Sice žijeme v čase, kdy se lež vyplácí, a je dokonce nemalou částí společnosti vnímána jako projev kritického myšlení, ale na to nelze nikdy přistoupit. I kdyby to mělo znamenat konec kariéry jednoho novináře, existenci jednoho titulu či celé profese, pravda je vždy primárním cílem.
Působíme jako lidé, kteří dostanou nabídku, aby spolu řídili vlak, ale raději si sednou mezi pasažéry. A když to začne drncat, tak hudrují, že řídí někdo jiný, a hrozí, že raději vystoupí.