Citáty Blaise Pascal

Bezstarostně spějeme do propasti, když si dáme něco před sebe, abychom ji nemohli viděti.

Čím více kdo má ducha, tím více původních lidí objevuje; lidé prostřední nevidí rozdíly mezi lidmi.

Ale dokonce ani pravdivé poznání nestačí člověku ke štěstí, které vzniká jen z víry a lásky.

Měl bych větší strach, že se zmýlím a zjistím, že křesťanství má pravdu, než že se nezmýlím, když v ně věřím.

Naši neschopnost dokazovat nepřekoná žádný dogmatismus. Ale máme ideu pravdy, kterou nepřekoná žádná skepse.

Je jen dvojí druh lidí: spravedliví, kteří si myslí, že jsou hříšníci, a hříšníci, kteří si myslí, že jsou spravedliví.

Ze všeho nejhůře snáší člověk úplný klid bez vášní, bez obstarávání, bez rozptýlení a bez uplatnění. Tam totiž teprve cítí svoji nicotu, opuštěnost, nedostatečnost, závislost, bezmoc a prázdnotu.

Můžeme zabíjet, aby nebyli zlí lidé? Místo jednoho tím jen naděláme dva.

Spravedlnost bez síly je bezmocná, síla bez spravedlnosti tyranská.

Právě nepřítomnost Boha ve viditelném vesmíru nutí člověka, trápeného nesmyslností vlastní existence, aby jej hledal.

Každá věc je pravdivá nebo falešná podle toho, s které strany se na ni podíváme.

Všichni chybují tím nebezpečněji, že každý sleduje jednu pravdu; jejich chyba není v tom, že by se řídili nepravdou, nýbrž že nedokáží sledovat i jinou pravdu.

Člověk je jen stéblo, ubohá třtina, a kapka vody ho může zničit. Ale je to myslící stéblo: i kdyby ho Vesmír rozdrtil, člověk zůstane vznešenější než to, co ho zabilo, protože ví, že umírá a jakou má nad ním Vesmír převahu. Vesmír o tom neví nic.

Pýcha, protiváha všech našich běd; buď skrývá své bědy, nebo, odhaluje-li je, chlubí se, že je zná.

Filosofové posvětili neřesti, přisuzujíce je i samému Bohu; křesťané posvětili ctnosti.

Co dovede ctnost člověka, nemá se měřiti jeho vznešenými snahami, nýbrž všedními skutky.

Nikdy nepášeme zlo tak zúplna a tak vesele, jako když je pášeme vědomě.

Slaboši jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastávají se jí jenom potud, pokud se v ní jeví jejich prospěch; ale jinak ji opouštějí.

Příroda má přednosti, aby ukázala, že jest obrazem Boha; a vady, aby ukázala, že jest jenom obrazem jeho.

Zvědavost jest jenom ješitnost. Nejčastěji toužíme věděti jenom proto, abychom o tom mohli mluvit.