Jáť zajisté, čeho se mi vlastní silou nedostává, to beru sobě z útrob Páně, poněvadž milosrdenstvím přetékají, aniž scházejí otvorové, jimiž se vylévá.
V skutku jsem poznal, že ničím nezískáš milosti Boží tak účinlivě, ničím jí tak neudržíš a ztracené opět nenabudeš, jako když vysoce před Bohem nesmýšlíš, ale jeho se bojíš.
Běda, že tak málo si vážíme vznešenosti duše; neboť jest-li duše v těle - tělo žije; není-li však v těle, zřejmě vidíme, čím duše jest. Duše lidské si Bůh tak vážil, že Jednorozeného Syna Svého za ni dal; ďábel ji pak tak cenil, že za ni dával celý svět.
Kdoby nebyl jat nadějí a důvěrou, že bude vyslyšen, představí-li si Tělo Kristovo na kříži pnící. Viz hlavu nakloněnou k polibku, rámě rozpjaté k obejmutí, ruce probodnuté, by darů štědře mohl rozdávati, bok otevřený, by nás miloval, - celé tělo rozpjaté, by se nám všecek odevzdal.