Citáty Viktor Frankl

Vidím v tom skutečnou výzvu připojit se k této menšině (slušných lidí a světců). Neboť svět je ve špatném stavu, ale všechno bude ještě horší, pokud každý z nás neudělá to nejlepší. A tak tedy buďme bdělí - bdělí ve dvojím smyslu: Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen. A od Hirošimy víme, co vše je v sázce.

Člověk by se neměl ptát po smyslu vlastního života. Měl by si uvědomit, že je to on, kdo je tázán. Život se každého ptá na smysl jeho života - a každý může odpovědět životu jen tím, co dělá; naší jedinou odezvou na život je chovat se odpovědně.

Člověk může přijít o všechno kromě jediného: nikdo mu nemůže vzít "poslední lidskou svobodu" - vybrat si za jakýchkoliv okolností svůj vlastní přístup, svou vlastní cestu.

Radost z krásného západu slunce je poněkud "realističtější" než jakýkoli astronomický výpočet předpokládaného časového bodu, ve kterém Země spadá do Slunce.

Snad ještě žádná generace nepoznala člověka tak, jak ho poznala generace naše. Co tedy je člověk? Je to bytost, která vynalezla spalovací pece. Je však současně i bytostí, která šla do plynových komor vzpřímeně a s modlitbou na rtech.

Zakouším pravdu, že láska je nějak poslední a nejvyšší, k čemu se člověk může vzepnout... Chápu, že člověk, i když mu už na tomto světě nezbývá vůbec nic, může být blažený (byť i jen na okamžik), je-li ve svém nejhlubším nitru oddán obrazu milovaného člověka.

Člověk není svobodný od podmínek, nýbrž pouze svobodný k tomu, aby k nim zaujal stanovisko.

Čím více pacienti bojují proti svým obsesím a nutkání, tím silnějšími se tyto obsese a nutkání stávají.

Nemůže být řeč o tom, že logoterapie dá životu pacienta smysl. Ten musí pacient najít sám a samostatně.

Pro redukcionisty neexistuje žádný rozdíl mezi chováním zvířecím a lidským.

Symptom vytváří fobii, fobie posiluje symptom a takto posílený symptom utvrzuje pacienta ve fobii.

Fobii lze zčásti přičítat snaze vyhnout se situaci, v níž úzkost vzniká.

Chce-li pacient překonat pocity méněcennosti, musí to udělat oklikou, a sice tak, že navzdory jim jde za svou prací v zaměstnání a ve volném čase navzdory pocitům méněcennosti dostojí svým společenským závazkům… musí je nejdřív prostě ignorovat. Frontální útok by je jenom pevně držel v ohnisku pozornosti a udržoval by je na živu.

Logoterapie v žádném případě neruší nějaké jiné nebo dřívější psychoterapie, ale spíše přináší prostředky k maximalizaci jejich efektivity.

V paradoxní intenci jsou pacienti vyzýváni, aby přeháněli svůj strach a úzkost a aby to dělali s tak humornou formulací, jak jen je to možno.

Způsob bytí člověka, který má svůj poslední označitelný základ ve fenoménu „být odpovědný“, nazývá se existence.

Problém těla a duše a problém svobody vůle jsou zcela neřešitelné. Jediné, co lze udělat velmi dobře, je zjištění důvodu, proč jsou neřešitelné.

Nebezpečí nespočívá vůbec v tom, že se badatelé specializují, nýbrž v tom, že specialisté generalizují.

Možnost najít v životě smysl není však také vyhrazena několika málo intelektuálům.

Svět není žádným manuskriptem, který máme dešifrovat (a dešifrovat neumíme) – svět je daleko spíše protokol, který máme diktovat.