Člověk bývá zřídka dobrý nebo zlý celkově, většinou je "dobrým" v určitém vztahu a v jiném "zlým", nebo je "dobrým" za takových a takových vnějších podmínek a za jiných jednoznačně "zlým".
Neomezené uspokojování všech potřeb se vnucuje jako nejlákavější způsob života, ale znamená to dávat přednost požitku před opatrností a trest následuje vzápětí.
Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.