Pravda spaluje. Je to plamen, který oslepuje a spaluje. Hledáme ji, jsme odsouzení ji hledat, ale přejeme si nikdy ji nespatřit přímo. Proto se rozhodujeme mezi mnoha odlesky a občas nám stačí jen stopovat její světelný řetěz.
Svět je pro umělce, a obzvlášť pro spisovatele, jenom záminka, umožňuje jim žít jejich druhý život. A tenhle druhý život bývá nejčastěji pokoj, kde se zavřou, aby se mohli vysmívat ostatním.
Vychloubáme se těmi svými marxismy, existencialismy a mnoha dalšími ismy, a přitom jsme nedospěli ani k přesnému, pravdivému, hluboce uměleckému znázornění smrti.