Citáty Radka Denemarková

Napsat knihu znamená rozluštit kód samoty slov. Podrobit slova zkoušce pod detektorem lži.

Pravda je nahé tělo zalité do betonu na obřím náměstí uprostřed třeskuté zimy.

Práce je vítězstvím nad malomyslností. Ale co když se sama práce změní v malomyslnost?

Zpráchnivělý strom se nehodí na fošny.

Existuje hranice, za níž už nejsou lidé schopni člověka vnímat. Za tou hranicí už člověk mluví jenom sám se sebou. V neštěstí je každý sám.

Bohatý jsi, když se bohatý cítíš.

Tradiční náboženské a filosofické systémy, jako je buddhismus, taoismus a konfucianismus nepředstavují vážné ohrožení komunistické moci. Islám a křesťanství ano. Jejich vyznavači kladou boží zákon nad partajní zájmy.

Osmička je v Číně šťastné číslo.

Svět měnit nemůžeme. Jediná naděje, která existuje, spočívá v tom, že se změníme uvnitř.

Osobnost se pěstuje tak, že si zjednáš jasno ve své mysli, pěkně se oblékneš a neuděláš nic proti dobrým mravům a etiketě.

Na konci života je boj o duši mezi zlem a dobrem nejkrutější.

Z mentality se nelze vysvléct jako z obnošeného kabátu.

Traumata se předávají jako dar novorozencům; trauma je stříbrná lžička do povijanu.

Každé pokolení se vzpírá přáním předchozího pokolení.

Patriotismus není totéž co nacionalismus.

Čtyři aspekty pohnuté mysli (pocit štěstí, pocit hněvu, pocit smutku, pocit radosti) jsou jen paradigmatickou synekdochou vzrušené mysli vůbec.

Je omyl si myslet, že když člověk něco prožije, umí to literárně přetavit.

V truchlení po rodičích není urozených, není nízkých, všichni jsou si rovni.

I v citech člověk může chytit druhý dech.

Nenávist a zloba jsou zdrojem obrovské síly.