Citáty Papež František

Svět nemůžeme změnit sami, ale společně můžeme šířit radost Evangelia tím, že jsme blízko potřebným.

Nebe neoceňuje to co máš, ale to co dáš.

Osvoboďme Vánoce od světskosti která na ně útočí! Pravým duchem Vánoc je krása toho, že jsme milováni Bohem.

Bez lásky jsou společně život i víra k ničemu.

Rád bych abychom vzpomněli na všechny kteří trpí pronásledováním. Buďme jim nablízku soucitem a našimi modlitbami.

Když odmítáme trpět s těmi kdo trpí, dokonce s těmi jiného náboženství, jazyků nebo kultur, musíme se ptát po naší vlastní lidskosti.

Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný. Zkusme zajistit aby lidé s postižením byli vždycky přijímaní ve společenstvích kde žijí.

Všichni máme Bohem svěřené talenty. Nikdo nemůže říci, že je tak chudý aby nemohl něco nabídnout druhým.

Žádné Boží dítě není vyloučené v Jeho očích. Svěřuje poslání každému z nás.

Musíme bojovat s korupcí s rozhodností. Je to zlo založené na zbožňování peněz, které ubližuje lidské důstojnosti.

Ve jménu Ježíšově, s naším svědectvím, můžeme dokázat, že mír je možný.

Modleme se jeden za druhého, modleme se za celý svět, aby zde bylo společné bratrství.

Když mi kněz řekl, že s ním otěhotněla nějaká žena, důrazně jsem mu objasnil, že přirozené právo stojí nad jeho právem jako kněze.

Bůh je také vězeň, nezůstává mimo celu, je tam s nimi, je vězněm našeho sobectví, našich systémů, mnohých nespravedlností uplatňovaných, aby byli potrestáni ti nejslabší, zatímco velké ryby si plavou svobodně.

Nehledejme nadbytek pro sebe, nýbrž dobro pro druhé, nic drahocenného nám nebude chybět.

Nabízíme-li jednotně hodnoty spravedlnosti, pokoje a lidské důstojnosti, nabízíme naději.

Církev vždy poukazovala, že klíčem k sociálním problémům je práce. Pracující je středem všeho. Dnes tomu tak v mnoha případech není.

Přetrvává nespravedlivé rozdělování zboží, které vede k společenskému hříchu, kvůli němuž pláčou nebesa a který tolika našim bratřím omezuje možnost vést plnohodnotnější život.

Obávám se „mužského šovinismu v sukních“, protože žena má vskutku jinou strukturu než muž. Řeči o roli ženy, jež slýchávám, jsou totiž často inspirovány právě ideologií mužského šovinismu.

Kristova láska je jakoby “duchovní GPS”, která nás bezchybně vede k Bohu a k srdci našeho bližního.