Xenoglossie — jest normálně nevysvětlitelná schopnost médií mluviti cizími jazyky, médiu v normálním stavu dokázatelně nepovědomými. Jest to častý zjev zvláště při tak zvané posedlosti a býval právě z té příčiny uznáván katolickou církví za důkaz skutečné ďábelské obsesse.
Metagrafologie — připojuje jasnovidný prvek ke zkušeností získaným poznatkům obyčejné grafologie. — Podobně by se dalo mluviti i o: meta-chiromantii, meta-kartomantii, meta-rhabdomantii, a pod., kde výsledky příslušných zjevů nedají se vysvětliti jen zkušeností, zručností, nebo počtem pravděpodobnosti.
Dematerialisace: odhmotnění. O dematerialisaci se mluví také tehdy, kdy nedostačující síly média při materialisaci zjevů (duchů) jsou dočasně nahrazeny ztrátou váhy, nebo dokonce částí těla (nohou) média.
Odstraňování různých předmětů ze zavřených schránek, neb místností může býti vysvětleno jen jejich dematerialisací. Stejně prostup nějakého předmětu deskou stolu bez jeho fysického poškození.
Pseudopodie, t. j. ektoplasmické, někdy zrakem nepostřehnutelné výrůstky — chapadla, až i materialisované ruce, jimiž se realisují rozmamté dotyky a pohyby předmětů mimo tělo média. Kriterium pro existenci takových pseudopodií bývá nejčastěji zjev že váha média se zvětšuje o váhu pohybovaných, nebo zdvíhaných předmětů (na př. stolku), může však selhati tam, kde se pseudopodie opírá pro zjednání lepší rovnováhy o zemi, zvláště při zdvíhání těžších předmětů.
Theurgie jest vyšší formou psychurgie. Jejím cílem jest styk s inteligencemi vyššího řádu: s vladaři živlů a astrálu (Kámadévy), s božskými bytostmi Manasu, s anděli a démony planet.
Kabbala bývá nedosti zasvěcenými hermetiky považována pouze za pomocnou vědu magickou, zvláště pokud se názvem Kabbala míní toliko Kabbala hebrejská, t. j. více méně tajné magicko-mystické učení židovské.
Název Kabbala, který dlužno správně psáti se dvěma “b”, jak doporučuje již Raymundus Lullus ve svém díle “De audito Cabbalistico”, — jest odvozen z hebrejského slovesa kábbal, jež značí: “od někoho něco přijímati” — v přesnějším a užším významu: — “jako tradiční, obecně nesdělitelné tajemství”.