Citáty Kateřina Tučková

Kolik bylo v jejich rodu výjimečných žen, tolik něm bylo i ztracených mužů. (O Žítkovských bohyních)

Bohyně otvírají dvéře minulosti, odhrnuji temný závoj budoucnosti, volají za svědky mrtvé z temných hrobu.

Čím větší dar, tím trpčí život a horší smrt.

Dobré pálené je jako život sám.

Věštby si nedají poručit, musí se jen vyslechnout a jejich smysl se pak otevírá pomalu, postupně, stejně jak se rozvíjí květ, až do té doby, než se docela otevře, a to přichází podle toho, jak moc je člověk vnímavý.

Kdo vidí budoucnost, ten svému osudu stejně neuteče!

Bohování a schopnosti k němu se dědí.

Lidská víra, víra v cokoliv, ale silná a neotřesitelná víra je strašlivě mocná.

Říkali o ní, že umí posednout zlým duchem, že umí uřknout, a že když se jí někdo znelíbí, umí na něj přivolat chorobu.

Když se smíchá to, co věděla o umění žítkovských žen, s dobře mířenými šťavnatými řečmi, kapkou hysterie, strachu a hlouposti, výsledkem mohla být výbušná směs, která takové ženy, jako byly bohyně, odmrštila až do plamenů nebo na popravčí špalek.

Být bohyní je jedna z forem existence – ženy se zkrátka dělí na tetky z pošty nebo jednoty, na dojičky a krmičky z JZD, a na ty, co se živí jako bohyně.

Kopanice jsou magickým místem na svazích Bílých Karpat a jen v takovém místě se mohlo zrodit a rozvinout svou sílu něco zvláštního. Bohyně.