Dáša: Jede Dáša na svém skútru hledat kluky něžný, pod paží má Kámasútru, ten skútr je sněžný. Odvážně se řítí z kopce, opět ztrácí hlavu, takto buďto skončí v hrobce, nebo v jiném stavu.
Někdo zvoní, nadávám, nemám ruce volné, právě tchýni vyndávám z kyseliny solné. Pár gumových rukavic marně šmátrám po dně, nezbylo z ní vůbec nic, i když jí bylo hodně.