Citáty Járy Cimrmana

K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří především dvě vady, komplementárně spojené. Jsou to: neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit

Včera odpoledne jsem nabyl jistoty, že si přestávám rozumět. To přesně odpovídá mým výpočtům, podle nichž jsem se předběhl o takových 17 až 18 let. Nezbývá, než abych si zachoval chladnou hlavu a počkal, až mne doba zase dožene.

Jsem přenošené dítě, milostpaní. Když jsem se narodil, bylo mi dvanáct let.

Počkejte, počkejte, to já bych doved taky takhle dědit.

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý? Co je to za blbost? Byl jste někdy v Budějovicích?

Možná si říkáte, proč taky nepřemýšlím. To proto, že já to organizuju.

"Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší!?" křičel Johann Strauss a mlátil o stůl občanským průkazem.

Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele, to je mi smutno…

Tady seděl, jak sedíš ty, ty, ty a ty. Tady všude seděl.

Bárta: Letošní léto se opravdu vydařilo. Obilí zlátne... Vypich: Až na ten sníh, koně měly se saněmi co dělat. Bárta: Ba ba, bude se těžko sklízet. V těch závějích...

Tak pozor, neříkat mi nic, co do tý hry nepatří. Já mám děsnýho pamatováka, já už to pak z tý hlavy nedostanu.

Piš barde, střádej, a až budeš mít dvacet milionů, přijď, zúčtujem spolu.

S výjimkou tasemnice nemám vyživovacích povinností.

Hoďte přes něj deku, nebo ho zabiju!

Jsem ti chtěl říct, bratře otče... ty nejsi briefingový typ...

Autor tak vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. To samozřejmě ještě tenkrát vzbudilo rozpaky, nemyslete si.

Debil, blbeček, debil, blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe.

Učí se dobře, to nemohu říct...

Do gondoly své vzducholodi nebere však nostalgickou Olgu, jak byste možná čekali, nýbrž nostalgickou Helenu..

Ale on dupal a dupal stále dál. Pořád. Neřád.