Citáty sv. Ignác z Loyoly

Že někdo postupuje v tomto životě bdění, úzkosti a starosti k tomu cíli, aby mnoho postavil, rozšířil svůj dům a zvětšil své důchody a majetek, aby zanechal na zemi velké jméno a slavnou památku, to mi sice nenáleží odsuzovat, ale chválit to nemohu.

Nemá-li dětí ani jiných tak blízkých příbuzných, že by jim byl podle zákona povinen majetek odkázat, nemám pochybnosti o tom, že by bylo nejlepší a nejsprávnější, dát jej Tomu, od koho všecko obdržel, totiž našemu Dárci, Vládci a Pánu, na zbožné, spravedlivé účely a lépe za života, co může, než po smrti.

Všechny věci jsou stvořeny pro člověka, aby jich užíval k dosažení svého cíle, k němuž byl stvořen.

Lépe je neobracet myšlenky k pomluvě, pak snadněji přejdou. Kdo se hněvá kvůli řečem, ten pomáhá svému nepříteli. Když naříkáš, on se těší, protože ví, že zranil. Ne ústa, ale tvůj příkladný život ať odrazí pomluvu.

Místo nečiní člověka svatým. Je možné nebýt v Jeruzalémě, ale žít svatě.

Prvním stupněm pokory je, že nikdy neklameme, nepředstíráme to, čím jsme, ani nepoužíváme masky a make up, abychom se zdáli lepšími.

Před hříchem je třeba se bát Boží spravedlnosti, po hříchu je třeba se utíkat k Jeho milosrdenství.

Chtít hledat zlato nebo perly znamená se ponížit: buďto sestupovat do hlubiny země nebo do hlubiny moře. Stejně tak poklady duchovní je možno získat jen skrze ponížení.

I hněv může být chvályhodný a úplný, nedostatek hněvu není ctností, ale slabostí. Kdo se nezlobí na špatné, dělá nedobře, protože tím dává nejednou špatný příklad a mnohým přináší škodu.

Kdo miluje Boha, chválí Boha. Kdo miluje sebe, chválí sebe. Láska k sobě rodí pýchu, láska k Bohu pokoru.

Musíme být připraveni příkazy a pokyny a jednání představených spíše chválit, než kritizovat. Protože i když toho nejsou hodni nebo se zdá, že chválu nezasluhují, přesto když je kritizujeme, ať již ve veřejném kázání nebo v rozhovoru s obyčejnými lidmi, způsobí to spíš pohoršení než užitek.

Méně ublíží zjevný nepřítel než falešný přítel. Protože zná hlubiny tvého srdce, může ti uštědřit těžké rány.

Mám radost, když vidím dobré zdravé a zlé zchvácené chorobou. Ti první své zdraví a síly obracejí ke chvále Boží a těm druhým nemoc nedovoluje konat zlo a nejednou je obrací k Bohu.

Pravdivá slova nebývají příjemná, příjemná slova nebývají pravdivá.

Bůh sesílá kříže podle toho, jakou sílu má člověk: ctnostný musí trpět více než obyčejný křesťan a svatý více než ctnostný.

Tak mluví zkušenost: tam, kde se páchají mnohé zvrácenosti, tam rozkvétá i největší naděje.

Zdravé tělo velice pomáhá vykonat mnoho zlého nebo mnoho dobrého. Mnoho zlého těm, kdo mají vůli zkaženou a špatné návyky, mnoho dobrého těm, kdo mají vůli zcela oddanou Bohu, Pánu našemu a utvrzenou v dobrých návycích.