les

Asi je to jednodušší psát od vážná slova než doopravdy něco udělat.

Všechna naše ztracená srdce rozesetá zapouští kořínky jinde.

Všichni jsme stránky z nějaké knihy, jenže tu knihu nikdo nikdy nenapsal a marně ji hledáme v regálech své mysli.

Ke knihám je třeba mít jistou úctu, ke všem, i k těm příšerným.

Některé vzpomínky jsou lehké jako pohlednice zaslané v předešlém životě.

Pokusit se není jako sloveso nic moc.

Zřídkakdy existuje jen jediná pravda.

Na světě je jen málo věcí tak krásných jako hotelové haly. V příštím životě bych se rád stal hotelovou halou.

Umřít jen obzvlášť přesný způsob jak zestárnout.

Žárovky nejsou jednoduchá stvoření, jsou ovlivněné spoustu proměnných a často trpí nějakou vlastní formou nepředvídatelného šílenství.

Malíři to mají snadné, mají plátno, před kterým můžou stát, na tom není nic divného. Ale člověk, který by místo toho chtěl psát?

Když člověk nemá strach, nic kloudnýho nesvede.

Všichni skuteční spisovatelé nenávidí všechno kolem své profese, ale nikdo s ní kvůli tomu nesekne. obvykle stačí trocha alkoholu navíc nebo mladá manželka s jistým sklonem k utrácení.

Obrazy jsou němé jako lidé co mluví a pohybují rty, ale není slyšet hlas.

Portréty se dělají, aby člověk předváděl falešnou identitu a vydával ji za pravou.

Mezi hrubostí a hladkostí je obsaženo nekonečno.

Lidé nedůvěřují bonbonům nalezeným na dně tašky.

Když spisovatel přestane psát, přestane být v srdci veřejně známou osobou a stane se obyčejným člověkem.

Cvičení neustálého vybavování věci posiluje paměť.

Přátelé by měli být jako koťátka, neprobouzet jiné pocity než radost a potěšení.

Žurnalistika spočívá v nákupu bílého papíru za dva centy a jeho prodeji za deset centů.

Bojujte za své názory, ale nevěřte, že obsahují celou pravdu nebo jenom pravdu.

Ekonomika lidského času je další výhodou strojů ve výrobě.

Možná by pro vědu bylo lepší, kdyby si byla vědoma veškeré kritiky.

Při každém zvyšování znalostí, jakož i lstí každého nového nástroje, se lidská práce zkracuje.

Chyby při použití nedostatečných údajů jsou mnohem menší než chyby, které vůbec nepoužívají žádná data.

Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.

Kde jiní něžností se strojí tvůj život ovlást, mladost tvoji: já, já chci děsem panovat.

Duch našeho Pána nás vede k poslušnosti, ale naše přirozenost ke zlému.

Pokora nás zdokonaluje vůči Bohu a laskavost vůči bližním.

Když nejsme hluboce zakořeněni v pokoře, v nedůvěře vůči sobě samým, nikdy nebudeme schopni konat díla Boží.

Pokora plodí lásku, pokora ochraňuje lásku.

Pomyslí zpitá rota líná na to, jak činit rubáš z vína za nocí svojich churavých?

Člověk se může zdát plný lásky, ale žádnou nemá, když není pokorný.

Bůh nachází svou radost a spokojenost v tom, že obcuje s pokornými a prostými, dokud sami setrvají v poznání své ubohosti.

Známky pokory jsou: milovat svou vlastní poníženost, považovat se za nejmenší ze všech, utíkat před lidskou chválou.

Bůh nehledí na vnější nádheru, nenachází radost v královských palácích, ale v pokorné duši, která pohrdá světskou moudrostí a dá se jím poučit.

Všechno propast je, ať čin, ať touha, sen, ať slovo!

Máme přirozený sklon vydávat rozkazy a ohromnou averzi vůči poslušnosti. O kolik užitečnější je však pro nás ve skutečnosti poslušnost než vydávání rozkazů.

Kdybychom byli andělé a měli všechny ostatní ctnosti, jakmile ztratíme pokoru, všechny ctnosti jsou zmařené.

Pokora přivádí do duše všechny ostatní ctnosti.

Ach, jak je velký svět, když v záři lamp nás mámí, a jak je maličký svět v naší vzpomínce!