René Descartes citáty

* 31. března 1596 - † 11. února 1650

Descartes, René

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik.


Boží díla bychom neměli posuzovat jednotlivě, ale jako celek.
Nedůvěřuji téměř nikdy prvním myšlenkám, jež mne napadnou.
Nepřijímám nikdy žádnou věc za pravdivou, již bych s evidencí jako pravdivou nebyl poznal.
Je dobré vědět něco o mravech rozličných národů, abychom zdravěji posuzo­vali své, a abychom se nedomnívali, že všechno, co je proti našim zvykům, je směšné a nerozumné; což činí obyčejně ti, kteří nic ne­viděli.
Při pravdách poněkud nesnadno poznatelných, protože je mnohem pravděpodobnější, že je spíše na­lezl jediný člověk než celý národ.
Ti, kteří mají nejpěknější nápady a kteří je dovedou vyjádřit nejozdobněji a nej­půvabněji, byli by nejlepšími poety, i kdyby neznali pravidla poetiky.
Nechť spíme anebo bdíme, nikdy se nemáme dát přesvědčit ničím jiným než evidencí svého rozumu.
I nepravdivá stvořená idea se skládá z pravdivých, jednodušších částí.
Stát je mnohem lépe řízen, má-li jen velmi málo zákonů, jež jsou velice přísně zachovávány.
Nemůže být nic tak vzdáleného, aby se toho nakonec nedosáhlo, ani tak skrytého, aby to nebylo objeveno.
Nelze zpochybnit jen dvojí – že jsem a že myslím.
Ti, kteří se osmělují dávat předpisy, musí se pokládat za obratnější těch, jimž je dávají, a chybí-li v nejmenším, jsou pro to hodni důtky.
Nemohu vnímat smysly, ale výhradně myslí.
Největší duše jsou schopny největších neřestí právě tak jako největších ctností.
Bůh nestvořil svět, nýbrž pouze jeho iluzi.
Myslet znamená chápat, chtít, zaujímat postoj neboli soudit, představovat si a smyslově vnímat.
Protože se rodíme jako děti a rozličně jsme soudili o smyslových věcech, dříve než jsme dosáhli plného užívání rozumu, jsme odváděni od poznání pravdy mnoha předsudky. Těchto předsudků se můžeme zbavit, jak se zdá, jen tak, že budeme jednou v životě pochybovat o všem, v čem nalezneme sebemenší podezření nejistoty.
Volá-li kdo kdo smrt na pomoc, když cítí velké bolesti, svědčí to spíše o selhání jeho rozumu než o dobře uváženém rozhodnutí.
Četba dobrých knih je jako hovory s těmi nejpočestnějšími lidmi z minulého století.
Velké duše mají tak silné a mocné uvažování, že i když mají velké vášně, a dokonce často prudší, než u běžných lidí, jejich rozum zůstává stále pánem a působí, že jim i zármutky slouží a přispívají k dokonalé blaženosti jejich života.